Týkající se: rozumnost

„Nikdy si nejsme jisti, že se nějaká nová idea nezmocní buď nás samých, anebo našeho souseda. Víme právě tak z nové historie jako ze staré, že takové ideje bývají často tak zvláštní, ba tak podivné, že nad tím zůstává rozum stát. Fascinace, která je téměř vždy s takovou ideou spojena, vytváří fanatickou posedlost, která způsobuje, že všichni disidenti, to jest lidé, kteří smýšlejí jinak – zcela lhostejné, jak dobrý úmysl mají nebo jak jsou rozumní – jsou upalováni zaživa, stínáni nebo masově sprovozeni ze světa modernějším kulometem. Nemůžeme se ani utěšovat myšlenkou, že něco takového patří dávné minulosti. Bohužel se zdá, že k přítomnosti nejen náleží, ale že je lze v obzvláštní míře očekávat ještě od budoucnosti. “Homo homini lupus” (Člověk člověku vlkem) – to je smutný, ale věčně platný výrok. Člověk má opravdu dostatečný důvod pro to, aby se bál neosobních sil, které sídlí v nevědomí. Tkvíme v blažené nevědomosti o těchto silách, protože se nikdy nebo alespoň skoro nikdy neprojevují v našem osobním jednání a za obvyklých okolností. Když se však na druhé straně lidé shluknou a vytvoří dav, uvolní se dynamismy kolektivního člověka – bestií nebo démonů, kteří v každém jednotlivci dřímají, dokud se nestane součástí masy. Člověk uprostřed masy klesá nevědomě na nižší mravní i intelektuální úroveň; na úroveň, která je stále pod prahem nevědomí připravena prorazit, jakmile je podpořena a vylákána vytvořením masy.“

„Nikdo rozumný nepopře, že organizace naší společnosti, nazvaná stát, pociťuje nejen živou potřebu získat větší autoritu, ale i okolnosti ji k tomu nutí. Děje-li se to s dobrovolným souhlasem na základě vědomého pochopení občanů, dociluje se tím jen žádoucí stav. Děje-li se to ale z pohodlnosti, aby bylo možno vyhnout se obtížným rozhodnutím, nebo z nevědomosti, pak jednotlivec upadá do jistého nebezpečí, že bude jako odpovědný člověk odepsán. Stát se ale pak nebude v ničem lišit od žaláře či termitiště.“

„Jen pohleďte na ty ďábelské prostředky ničení. Vynalezli je docela dobráčtí gentlemani, rozumní a vážení občané, kteří jsou přesně takoví, jaké si je přejeme mít. A když to potom všechno vyletí do vzduchu a rozpoutá se nepopsatelné peklo ničení, zdá se, že za to nikdo není zodpovědný. Prostě se to stalo, a přece to všechno udělali lidé. Ale protože je každý slepě přesvědčen o tom, že sám je jen svým velmi skromným a pramálo důležitým vědomím, které řádně plní své povinnosti a vydělává na skrovné živobytí, nikdo nechápe, že celá tato racionálně organizovaná masa, jež se nazývá stát nebo národ, je poháněna zdánlivě neosobní, neviditelnou, avšak hrozivou silou, kterou nikdo a nic nemůže zadržet. Tato strašlivá síla se ponejvíc vysvětluje jako strach ze sousedního národa, o němž se předpokládá, že je posedlý zlomyslným ďáblem. A poněvadž nikdo není schopen poznat, kde a jak silně je sám posedlý a nevědomý, promítá pak jednoduše svůj vlastní stav na souseda, a tak se stane jeho svatou povinností vlastnit největší děla a nejjedovatější plyn.“

„Příroda nedělá chyby. Správný a špatný jsou lidské kategorie. Přírodní proces je právě to, co je, a nic více – není to nesmysl a není to nerozumné. Fakt je ten, že my nerozumíme.“

„Noc a láska a víno, ty nemohou rozumně radit.“

„Na hezkou ženu je příjemné pohlížet, s rozumnou je příjemné žít.“

„Hovoří-li ženy o ženách, zdůrazňují u těch krásných především rozum a u těch rozumných jejich krásu – u páva hlas, u slavíka peří.“

„Jestliže je pravda, jak jsem se pokusil ukázat, že láska je jedinou rozumnou a uspokojivou odpovědí na problém lidské existence, pak každý společenský řád, který vývoj lásky relativně vylučuje, musí v delší perspektivě zaniknout svým vlastním rozporem se základními potřebami lidské přirozenosti.“

„Sociálnědemokratické vlády dokáží požadavky odborů redukovat na rozumnou míru daleko snadněji než vlády pravicové.“

„Pane prezidente, já vás prosím, nenechte si schvalovat každou svoji větu a formulujte větu, kterou vy sám považujete za rozumnou.“

„Milovat a zůstat rozumný je sotva bohu povoleno.“

„Je nemožné být rozumný a milovat.“

„Jako jednotlivci snad lidé vypadají, jedí, spí a uvažují víceméně rozumně. Ale lidstvo jako celek je proměnlivé, záhadné, náladové, roztomilé. Lidé jsou lidé, ale Člověk je žena.“

„Rozumný člověk prý přijímá svět jako směs dobra a zla s přiměřenou dávkou spokojenosti a trpělivosti.“

„Moudrý muž nemůže stát v slově, je-li mu to na škodu a jestliže pominuly okolnosti, za nichž je dal. Kdyby všichni lidé byli čestní, moje rada by byla špatná. Ale protože nejsou a sami dané slovo neplní, rozumný panovník je nemůže dodržet: Byl by sám proti sobě.“

„Rozumný panovník… raději prohraje bitvu s vlastní armádou, než aby ji vyhrál s cizí, protože ví, že vítězství dobyté cizími zbraněmi není skutečné vítězství.“

„Rozumný jedinec by se neměl bát smrti, neboť jde o přirozenou životní událost.“

„Rozumný řekne málo slovy mnoho, nerozumný neřekne mnoha slovy nic.“

„Rozumný počíná mysliti tam, kde hloupý přestal.“

„Rozumný člověk má vědět, co třeba mít v hlavě a co se má hledat v knihách.“