Týkající se: rozumnost

„Jako člověk miluji rozum, ale jako umělec nenávidím rozumné věci.“
„Kdo zabíjí člověka, zabíjí rozumnou bytost. Kdo však zabíjí dobrou knihu, zabíjí rozum sám.“
„Žádné ničení planety nevidím, nikdy v životě jsem neviděl a nemyslím, že nějaký vážný a rozumný člověk by to mohl říci.“
„Drazí moji, víte že jsme nesmrtelní. Je tedy rozumné zničit si srdce pro ženu, která si to svoje vzala spět?“
„Cožpak moudrost nevolá, nevydává rozumnost svůj hlas? Na nejvyšším místě, nad cestou, na křižovatce stojí. Při branách, kudy se chodí do města, u vchodu pronikavě volá“
„I pošetilec, když mlčí, může být pokládán za moudrého, nechá-li rty zavřené, za rozumného.“
„Hlupák se nelibuje v rozumnosti, nýbrž v obnažování svého srdce.“
„Pohrůžka zapůsobí na rozumného víc než na hlupáka sto ran.“
„Dům a statek jest dědictví po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná.“
„Jako zlatý nosní kroužek v rypáku prasete, taková je žena, která je hezká, ale odvrací se od rozumnosti.“
„Posměvač hledá moudrost, ale marně, kdežto rozumný má poznání usnadněné.“
„Na tváři rozumného se zračí moudrost, ale oči hlupáka těkají po končinách země.“
„Všiml jsem si, že když vás někdo zavolá telefonem, vy nejste doma a on vám nechá vzkaz, abyste ho okamžitě po návratu volali, že je to důležité, je to většinou důležitější pro něho než pro vás. Má-li někdo v úmyslu vás obdarovat nebo pro vás něco udělat, je většinou schopen udržet svou netrpělivost v rozumných mezích.“
„Byla rozumná a chytrá, ale ve všem dychtivá; její smutky, její radosti, nemohly být zmírněny.“
„Máme-li dobrou hlavu, vybavenou vědomostmi, znamená to, že postrádáme schopnost zalichotit marnivosti ostatních, a toho by se rozumný člověk měl vždycky vyvarovat.“
„Hloupé věci přestanou být hloupé, pokud je vykonávají rozumní lidé bezohledně.“
„Možná, že puberta je jeden z nástrojů, jak příroda pečuje o lidský rod, aby nevyhynul. Protože člověk by asi nikdy dobrovolně neopustil to bezpečí vlastní rodiny, kde je o něj postaráno milujícími rodiči a rodiče by asi těžko přenesli přes srdce, že to rozkošné a bezproblémové dítě najednou odchází. Ale pak přijde spásná puberta a z toho rozkošného dítěte se stane nesnesitelný jedinec, který opovrhuje svými rodiči, jejich hudbou, jejich oblečením, jejich životním stylem, takže nakonec jednou, když praští dveřmi a odejde, rodiče to jakž takž přežijí. Co je zajímavé, že hned venku na toho nesnesitelného jedince čeká jiný nesnesitelný jedinec, ovšem opačného pohlaví, který také před chvílí někde praštil dveřmi a ti dva nesnesitelní pocítí k sobě tak neuvěřitelnou náklonnost, že spojí své životy a stanou se z nich ti báječní milující rodiče, od kterých by žádné dítě neodešlo, nebýt puberty. Je to podle mě velmi rozumné, a co příroda dělá, dobře dělá.“
„Pábitel je každý člověk, který je taky navštíven inspirací a říká věty, o kterých rozumní lidé říkají, že jsou nerozumné, dělá věci, které slušní lidé nedělají, pábění je tedy usilování o zakázané…“
„Člověk není rozumná bytost, která má emoce, ale emocionální bytost, která občas myslí.“
„Láska rozumné bytosti je touha spojit se s druhou bytostí svého druhu, která náhodou vzruší nějaký jeho smysl.“