Home » Quote » Molière » „Milenci vždycky velebí svou volbu.“ „Milenci vždycky velebí svou volbu.“ — Molière Tags:milenecvolba Související citace „Ženy rády objímají svého včerejšího milence před očima milence zítřejšího.“ — Jean Dutourd „Svou přirozenou inklinací i vlastní volbou jsem oddán zahálce.“ — Oscar Wilde 🇯🇲 Vlajka: Jamajka „Žena se vždycky ráda chlubí svým milencem, obzvlášť před přítelem, o kterém ví, že je do ní beznadějně zamilován.“ — Jean Dutourd „Matematiku ovládala do té míry, že byla bez problémů schopna spočítat si svoje milence.“ — Lech Przeczek „Žena je silná jedině mírou neštěstí, kterým může potrestat svého milence.“ — Stendhal „Rozumná žena má svému milenci dopřát všechno pouze tehdy, když se již nemůže bránit.“ — Stendhal „Zamilovaná žena je otrokyně, která nechává své okovy nosit svému milenci.“ — Étienne Rey „Zjištění nedostatku: Nejrychlejší způsob, jak odhalit své nedostatky, je nastěhovat se ke svému milenci.“ — Egon Lánský „Ženy při první lásce milují svého milence, při dalších láskách už jen samo milování.“ — François de La Rochefoucauld „Moralizuje se místo toho, abychom řešili skutečnou lidskou, dilematickou volbu, která před člověkem vždycky stála a bude stát. Moralizování těchto věcí je jedno ze zel dnešní doby.“ — Václav Klaus „Když slyšíme, že někdo nedosáhl toho, co si přál, vždycky nás nejprve napadne, že si přál to, čeho nemohl dosáhnout. Počátek každého štěstí spočívá v šťastné volbě přání.“ — Dušan Radovič „Milenec brzy dospívá k tomu, že shledává svou milenku krásnou právě v té podobě, jakou má, aniž myslí na pravou krásu.“ — Stendhal „Člověk si nemůže vybírat, jestli ho svět zraní nebo ne, ale může aspoň mluvit do toho, kdo ho zraní. Já jsem se svou volbou spokojený. Doufám, že ona s tou svojí taky.“ — John Green „Volby jsou vždycky tak trochu hazardní hrou, jako dáma nebo vrchcáby, s lehkým morálním nádechem, je to hra s dobrem a zlem, která klade otázky po morálce, a určitá sázka tuto hru přirozeně doprovázíPovaha voličů není v sázce. Odevzdávám svůj hlas, jak považuji za správné, ale nejsem příliš znepokojen tím, zda li moje pravda převáží. Závaznost rozhodnosti většiny proto nikdy nesahá za hranice účelnosti. Volit pravdu ještě neznamená pro tuto pravdu něco udělat. … Moudrý člověk ale nemůže ponechat pravdu v rukou náhody, nebo doufat, že se pravda uplatní prostřednictvím vlády většiny. V činech mas je jenom málo mravnosti… Urychlit zrušení otroctví mohou jenom hlasy lidí, kteří touto volbou chtějí potvrdit svou vlastní svobodu.“ — Henry David Thoreau