„V nepříliš vzdálené budoucnosti, budeme-li ji počítat na staletí, civilizované lidské rasy téměř jistě v celém světě vyhladí a nahradí rasy divošské. Zároveň budou bez pochyby vyhlazeny antropomorfní opice. Mezera se pak zvětší, neboť se bude rozkládat mezi člověkem na úrovni civilizovanější, než jsou běloši, jak můžeme doufat, a nějakými lidoopy na úrovni paviána, a nikoliv jako v současné době mezi černochem či domorodým Australanem a gorilou.“

— Charles Darwin

Tags:

„Není pochyb o tom, že součástí osudu lidského rodu je postupný vývoj ve směru zanechání jedení masa, stejně jako se divošské kmeny přestaly navzájem pojídat poté, co vešly do styku s civilizovanými národy.“
— Henry David Thoreau
„Na zemi existují dvě lidské rasy, ale jen tyto dvě: rasa lidí řádných a rasa lidí neřádných.“
— Viktor Frankl
„Téma soucitu nijak nesouvisí s náboženstvím. Je to věc celého lidstva, sjednocující podmínka přežití lidské rasy.“
— Dalajláma
„Otázka zní: Je a bylo kdy vůbec lidstvo schopno štěstí? Člověk jistě, jako každý živoucí tvor, ale lidstvo nikoli. Celé neštěstí člověka spočívá v tom, že byl nucen stát se lidstvem, nebo se jím stal příliš pozdě, kdy byl už nenapravitelně diferencován v národy, rasy, víry, stavy a třídy, v bohaté a chudé, ve vzdělané a nevzdělané, v panující a porobené.“
— Karel Čapek
„Když jsem byl malý, říkala paní Bigeoisová: „Když se budeš dívat moc dlouho do zrcadla, uvidíš opici". Asi jsem se díval ještě dále: to, co vidím, je hluboko pod opicí, na pomezí rostlinného světa, na úrovni polypů.“
— Jean Paul Sartre
„Nic není v knize osudu psáno s větší jistotou než to, že tito lidé (černoši) mají být svobodní. Ani není o nic méně jisté, než že tyto dvě rasy, stejně svobodné, nemohou žít pod jednou vládou. Jejich povahy, zvyky a názory mezi nimi vytvořily nesmazatelné rozdíly“
— Thomas Jefferson
„Že jsou ženy hezky, je sice hezké od nich, takto ale pouhý luxus. Když nám nadejde ta jistá doba, mohly by vypadat jako paviáni, a nám by to bylo také jedno.“
— Jan Neruda
„Kdykoli nás nenávist strhne příliš, pak vždycky pod úroveň toho, koho nenávidíme.“
— François de La Rochefoucauld