Citáty

„Nám Čechům vždycky chybělo druhé křídlo.“
„Poezie je jako přástva bílého hedvábí; když se roztřepí a stálým ohmatáním pošpiní, zprotiví se člověku nevýslovně.“
„Člověk se učí stále a stále se mění, proto také není tolik nesmyslu, mnoho-li se zdá, ve větě, že děti vychovávají sobě rodiče své.“
„Nejšťastnější muž je ten, který se podle měsíčku zpravuje: čtvrť života prospí, čtvrť proběhá a zbylé dvě čtvrtě pokorně rohy nosí, jež mu žena nasadila.“
„Dětské srdce překypuje při nejmenším hned žalu, je ale dosti velké pro největší radostné dojmy. Z čeho následuje, že člověk je určen především pro radost, pro velmi mnoho radosti.“
„Na všechen způsob bude mít naše divadlo tu slávu, že jeho stavba trvala nejdýl ze všech divadel na světě! A bude-li konečně jednou dostavěno, což se řadou nepředvídaných náhod přece snad může někdy přihodit, budou dávno mrtvi už i vnukové těch, kteří na divadlo přispívali proto, aby se v něm hrálo, a nikdo se nebude více pamatovat, proč byla budova ta vlastně vystavena. Jde to s naší stavbou divadelní kupředu jako s českou politikou a jako se vším u nás.“
„Národ pokrývající pomezní sloupy upomínkami na události malicherné, je národ malicherný, národ lijící sochy mužům nepatrným, je sám nepatrnější než mužové ti.“
„Ani král ti nemůže darovat čest, každý žebrák ti ji může odepřít: chovej se stejně čestně k vysokému i nízkému!“
„Každá doba uskuteční nějaký sen doby předchozí.“
„Vším bych chtěl být, jen ne budoucností; co se od té, ubohé, požaduje, je už skoro nestydaté.“
„Kdo nám může zazlít, že užíváme vnitřních lázní plzeňských, když na lázně mořské nemáme peněz!“
„Měj důvěru, možno, že se nezklameš; měj nedůvěru, a opět možno, že se nezklameš.“
„Největší pozitivní půvab má největší negace tohoto světa: nesmrtelnost.“
„Více sluší vyhýbati se zdání plagiátu nežli plagiátu samému.“
„… nedovedl obecnou mluvu českého lidu povznésti k ušlechtilé výši zpěvného umění; on ještě nedovedl češtinu své doby přizpůsobiti k vyššímu životu myšlenkovému, vzal a nechal ji tak, jak ji byl nalezl — zchudlou, zanedbanou, neotesanou.“
„Moudré je říct si každého dne: „Kéž si uchovám lásku k životu.““
„Básnění je líčená duševní choroba.“
„Hloubavá duše může samu sebe šťastnou učinit, hloubavý duch ale svět celý.“
„Básníci zastávají duševní svobodu, a přece sami ukovají myšlenku do okovů veršů a často tato pro rým zaniknout musí.“
„Romantika zaujímá v básnictví totéž místo, co fantaz při horečce.“