„Každé hrající si dítě si počíná jako básník, když si vytváří jakýsi vlastní svět, nebo přesněji řečeno, když dává věcem svého světa nový, jemu vyhovující řád.“
— Sigmund Freud
„Dítě je jako básník: vytváří si svůj svět fantazie, jejž prožívá a jímž se kochá, i když ví, že není skutečností, nýbrž právě jen podmanivým výplodem obrazotvornosti.“
— Otto František Babler
„…Lidstvo bere samo sebe příliš vážně. To je základní hřích světa…“
— Oscar Wilde
„Kdykoli rozkvete ovocný strom, kdykoli matka porodí dítě, kdykoli básník napíše báseň, svět se obrozuje.“
— Otto František Babler
„Neberte život příliš vážně, stejně z něho nevyváznete živí.“
— Elbert Hubbard
„Proti tomu vyvinulo vědecké krédo naší doby pověrčivou fobii vůči fantazii. Skutečné je však to, co působí. Fantazie nevědomí účinkují – o tom není dovoleno pochybovat. I ten nejmoudřejší filosof může být dokonalou obětí naprosto pitomé agorafobie. Naše famózní vědecká realita nás ani v nejmenším nechrání před takzvanou irealitou nevědomí. Něco za závojem fantastických obrazů působí, ať už tomuto něčemu dáváme dobré nebo špatné pojmenování. Je to něco skutečného, a proto se také jeho životní projevy musí brát vážně. Napřed je ale třeba překonat tendenci ke konkretizování, jinými slovy, jakmile přistoupíme k otázce výkladu, nesmíme brát fantazie doslova. Ano, pokud fantazii právě prožíváme, musíme ji brát více než doslova. Když jí však chceme porozumět, nesmíme zdání, totiž fantazijní obraz, považovat za to, co působí z pozadí. Zdání není ta věc sama, ale pouze její výraz.“
— Carl Gustav Jung
„Lidstvo bere samo sebe příliš vážně. To je základní hřích světa. Kdyby se byl jeskynní člověk uměl smát, byla by se historie vyvíjela docela jinak.“
— Oscar Wilde
„Láska je krásná jen pro toho, kdo ji bere vážně.“
— Immanuel Kant