„Jestliže člověk nikdy neplakal nad bolestí světa, je méně než prach, po kterém šlape, protože z prachu vzejde sémě, kořen, lodyha a květ, kdežto duch člověka bez soucitu je pustý a nic z něho nevzdejde – leda pýcha, která nakonec musí tím nebo oním způsobem vraždit – vraždit dobré věci, nebo dokonce vraždit i lidské životy.“

Tags: