„Chtěl jsem se rozptýlit a skončil jsem na pohřbu.“
— Fjodor Michajlovič Dostojevskij
„Smutek se rozptýlí s východem slunce. Je jako mlha.“
— Ernest Hemingway
„Okamžik sebedávajícího života dokáže rozptýlit zármutky mnoha let.“
— Sri Chinmoy
„Přestože je slunce tak jasné, v srdcích všech bytostí je tma, kterou může rozptýlit jen Boží milost.“
— Anthony de Mello
„Světla nikdy nebude dost. Na celém světě ho není dost, aby rozptýlilo tuhle temnotu.“
— Laurell K. Hamilton
„K jídlu mám jen hrubou rýži, piji jen čistou vodu, polštářem je mi má ruka, ale i tak jsem rád na světě. Bohatství a sláva, získané nepoctivě, jsou jen jako letící oblaka na nebi.“
— Konfucius
„Přítel mi řekl: "Nepomohl mi žvanil, který mne chtěl rozptýlit přívalem slov, nepomohl mi intelektuál, který filozoficky rozebral můj případ. Pomohl mi hloubavý mlčenlivec, který pozorně vyslechl těch pět nebo šest vět, které jsem někomu chtěl říci…"“
— Otto František Babler
„Veliké duše jsou jako vysokohorské vrcholy. Pere do nich vítr, halí je mračna, ale člověku se na nich dýchá lépe a mocněji než kde jinde. Jejich ovzduší má v sobě čistotu, která smývá ze srdce nános špíny, a když se mračna rozptýlí, obsáhneš odtud pohledem celé lidské pokolení.“
— Romain Rolland
„Jsi anděl. Záříš do noci nad mojí hlavou jako posel nebes, kterého zrakem obráceným v sloup s užaslou bázní lidé sledují, jak osedlává líná oblaka a zvolna plyne širým ovzduším.“
— William Shakespeare
„Když jsem otevřel dveře, bylo mým prvním dojmem, že u nás hoří, neboť místnost byla tak plná kouře, že stolní lampa jen matně prosvítala. Když jsem vstoupil, mé obavy se arci rozptýlily, neboť kouř, jenž mě začal rdousit a způsobil mi záchvat kašle, byl čpavý dým silného hrubého tabáku. Za namodralým mrakem jsem nejasně rozpoznával mlhavé obrysy Sherlocka Holmese.“
— Arthur Conan Doyle
„Ale nejraději snili o tom, že se znávali v elementárních plynných podobách, které se navzájem pronikají, zaplétají se do sebe a opět se rozplétají jako závity snu nebo dýmu: jistě se znávali jako bílá oblaka splývající spolu vysoko pod nebeskou klenbou, jako hravé vlnky, jako déšť padající na zem, jako rosa v trávě nebo jako semena z pampelišek, volně plujících vzduchem.“
— Romain Rolland