Týkající se: zoufalství

„Četba Božího slova pozvedá naši duši, aby nás nepřemohlo zoufalství, a na druhé straně v nás vyvolává bázeň, aby námi nezmítala vichřice pýchy.“

„Muž považuje poslední lásku jenom za jedno z hezkých dobrodružství. Nepozoruje nic; nepřikládá žádný význam tomu posled-nímu výbuchu něhy a mládí, a když je všechno pryč, stojí tu bezbranný, zničený jako starý pouliční zpěvák, zbývá jen zoufalství.“

„Člověk se nikdy neobětuje v zoufalství, nýbrž v nadšení. Neočekává od svého obětování smutek a beznaděj, nýbrž naopak blaženost, která převýší všechno, co mu může poskytnout běžný život.“

„Ve tři ráno krev teče pomalu a hustě a spánek je těžký. Duše buď spí v požehnané nevědomosti noční hodiny, nebo se shlíží sama v sobě v hlubokém zoufalství. Nic mezi tím. Ve tři ráno je ta stará děvka, svět, zbavená křiklavých šminek, nemá žádná prsa a má skleněné oko. Veselí zní dutě a pronikavě, jako v Poeově zámku obklopeném Rudou Smrtí. Hrůza je zničena nudou. Láska je sen.“

„Přivést k zoufalství duši mladého člověka je zločin, který překonává všechny ostatní zločiny.“

„Existuje pouze jediný případ čistého zoufalství. A to zoufalství člověka odsouzeného na smrt.“

„Moderní humor, to je někdy skrývané zoufalství.“

„Ve světě plném nenávisti se ještě musíme odvážit doufat. Ve světě plném hněvu se ještě musíme odvážit věřit v Mír. Ve světě plném zoufalství se ještě musíme odvážit snít. A ve světě plném nedůvěry se ještě musíme naučit věřit.“

„Život je silnější než smrt, nadějě je silnější, než zoufalství.“

„Dnes, víc než kdy jindy v historii, stojí lidstvo na křižovatce. Jedna cesta vede do zoufalství a naprosté beznaděje. Druhá do totálního zničení. Modleme se abychom v sobě našli moudrost zvolit si tu správnou.“

„Se dvěma láskami v srdci, k ženě a ke krásnu, není k zoufalství pražádný důvod.“

„Hranice mezi dobrem a zlem, nadějí a zoufalstvím nerozdělují svět mezi „námi“ a „nimi“. Ta hranice probíhá prostředkem každého z nás.“

„Příliš mnoho líčidel a příliš málo oblečení je u ženy vždy příznak zoufalství.“

„Vezměte si slovo prdel. To je v českém nadávání chrám. Umísťujeme tam vše, co se nám nepodařilo. Posíláme tam nepohodlné lidi. Dokonce tam voláme v zoufalství o pomoc. Určitě znáte lidi, kteří bez vole nedají dohromady větu. A tou přemírou ztratilo nadávání smysl. Stalo se zvukem. Když dneska řeknete exkrement, lidi se pohoršeně otočí. Když řeknete hovno, ani se neotočí.“