Týkající se: znepokojení

„Navěky a navždy. Nyní v roce 1944. Po všech těch hodinách prožitých. Vektory pokračují ve svém původním směru. Nic je nezastaví. Bez více znalostí než živých emocí. S žádným jiným přáním než pokračovat, dokud se nesetkají. Pomalu. S velkým znepokojením, ale s jistotou, že vše se řídí „zlatým řezem“. Existuje buněčné uspořádání. Existuje pohyb. Tam je světlo. Všechna centra jsou stejná. Pošetilost neexistuje. Jsme stejní, jako jsme byli a jak budeme. Nepočítám s idiotským osudem.“

„Mluvit jako idiot, když idiot opravdu jste, nepřináší žádné znepokojení. Ale chovat se jako idiot, když člověk má dostatek rozumu na to, aby poznal, že se jako idiot opravdu chová je velmi nepříjemné.“

„Když skládáte hudbu, která vyjadřuje pochyby nebo znepokojení, nebo mluví o těch temnějších záležitostech, kterými si rozvíjející se člověk prochází, lidé za ní jdou, aby slyšeli, jak to někdo jiný vyslovuje nahlas.“

„Neobávám se toho, zda je Bůh na naší straně: mou největší obavou je, jestli jsem já na Jeho straně, protože Bůh má vždycky pravdu.“