Týkající se: záře

„Můžete zářit ozdobami, ale líbit se budete pouze osobností.“

„Rozum je jako světlo a záře života.“

„Lidé se tlačí k světlu ne proto, aby lépe viděli, ale aby mohli více zářit.“

„Hvězdy jsou krásné, protože je na nich květina, kterou není vidět…““Ano, jistě,“ řekl jsem a mlčky jsem pozoroval vlnu písku ve svitu měsíce.“Poušť je krásná…,“ dodal.A měl pravdu. Vždycky jsem miloval poušť. Usedneme na pískový přesyp… Nevidíme nic… Neslyšíme nic…A přece něco září v tichu…“Poušť je krásná právě tím, že někde skrývá studnu…,“ řekl malý princ.Byl jsem překvapen, že pojednou chápu to tajemné záření písku. Když jsem byl malým chlapcem, bydlil jsem ve starobylém domě a pověst vyprávěla, že je tam zakopán poklad. Nikdy jej ovšem nikdo nedovedl objevit a snad jej ani nehledal. Ale dodával kouzlo celému tomu domu. Můj dům skrýval ve svých hlubinách tajemství…“Ano,“ řekl jsem malému princi, „ať je to dům, hvězdy nebo poušť, to, co je dělá krásnými, je neviditelné!““

„Jsi anděl. Záříš do noci nad mojí hlavou jako posel nebes, kterého zrakem obráceným v sloup s užaslou bázní lidé sledují, jak osedlává líná oblaka a zvolna plyne širým ovzduším.“

„Ach, ona teprv učí zářit svíce.Jak v uchu černochově náušnicežhne v tváře její spanilost,nad lidský pomysl i nad žádost.Jako když holubička k vranám sedne,tak jiných krása vedle její bledne……že jsem kdy miloval? Ach ne, ó ne!Já lásku neznal do dnešního dne.“

„Každý září jako měsíc, jako hvězdy, jako slunce. Každý září. Přidej se.“