Týkající se: vzduch

„O Avignonu: Je to stoka, do níž se vlévají všechny neřesti a nečistoty světa. Pohrdá se tam Bohem, uctívají se tam peníze, pošlapávají se tam zákony božské i lidské. Všechno tam čpí lží: vzduch, země, domy, a hlavně ložnice.“
„Oddělení lidských zdrojů pracuje se „vzduchem“ – lidskými dovednostmi. A ty jsou nejen stěží uchopitelné, ale navíc si většina lidí myslí, že jich má spoustu.“
„… cítím čas jako živel, tu vlídný a užitečný, tu škodlivý a ničivý, tak jako člověk cítí vzduch, oheň a vodu. Dusím se nedostatkem času a nebo cítím, jak mě pálí a deptá, anebo v něm pluji s pocitem božské lehkosti. A přitom v každém okamžiku vím, že čas je jen bolestná iluze, že je to ve skutečnosti pouze počet souzených nám tepů a že jinak ani neexistuje.“
„Když čteš povídky Antona Čechova, je ti jako jako ve smutný den pozdního podzimu, kdy je vzduch tak průzračný a tak ostře se v něm rýsují holé stromy, těsné domy, šediví lidé. Všechno je takové divné, opuštěné, nehybné a bezmocné … Autorův rozum osvětluje jako podzimní slunce s krutým jasem rozbité cesty, křivé ulice, těsné a špinavé domy, ve kterých se zalykají nudou a leností malincí, ubozí lidé a naplňují tyto své domy nesmyslným, ospalým shonem.“
„Mám klíč od mého hradu ve vzduchu, ale zda dokážu odemknout dveře, se uvidí.“
„Milujeme-li, jsme zranitelní. Milujte cokoliv, a vaše srdce se bude určitě trápit a nejspíš bude zlomeno. Chcete-li si být jisti tím, že si je zachováte nedotčené, nesmíte je dát nikomu, dokonce ani zvířeti. Pečlivě si své srdce obalte koníčky a drobnými požitky. Vyhněte se všem závazkům. Bezpečně je uzamkněte v klenotnici nebo v rakvi svého sobectví. Ale v této klenotnici – bezpečné, temné, nehybné, bez přístupu vzduchu – se změní. Nebude zlomeno; stane se nezlomitelným, neproniknutelným, nevykupitelným. Alternativou tragédie, nebo přinejmenším toho, že budete tragédii riskovat, je zatracení. Jediným místem mimo nebe, kde můžete být dokonale bezpečni před všemi nebezpečími a zmatky lásky, je peklo.“
„Kouzelníci použili zaklínadlo, díky němuž se čedičové sloupy samy vznesly do vzduchu, namířily si to z ostrova Jokaz na Temuen a tam se bez lidského přičinění srovnaly na sebe do patřičných tvarů.“
„Lidský duch razí cestu navzdory varování a předsudkům. Navzdory archaickému mene tekel, že voda patří rybám a vzduch ptákům, dobyl člověk i tyto živly, ačkoli pro ně nebyl stvořen. Létá – na posměch všem takzvaným zákonům a v atomových ponorkách žije celé měsíce pod hladinou. Svou inteligencí si tvořil křídla a žábry, které mu byly přírodou odepřeny.“
„Jeden druhému vydýcháváme vzduch, jeden musí ustoupit nebo být „ustoupen“, do té doby musíme zůstat protivníky.“
„Pokud příroda učinila alespoň jednu věc méně náchylnou k výlučnému vlastnictví než ty ostatní, pak je to čin schopnosti myslet zvaný myšlenka, kterou může jedinec vlastnit výlučně, dokud si ji nechává pro sebe; ale jakmile je zveřejněna, nutí se do vlastnictví všech, a její příjemce o ni nemůže přijít. Její zvláštní vlastností je též, že nikdo jí nemá méně proto, že ji celou mají i ostatní. Kdo ode mne obdrží myšlenku, obdrží návod, aniž bych já o něj přišel; jako kdo si zapálí svíčku o moji, obdrží světlo, aniž by mě uvrhl do tmy. Aby se myšlenky volně šířily od jednoho člověka ke druhému napříč zeměkoulí, pro morální a vzájemné poučení člověka, a vylepšení jeho podmínek, se zdá být zvláštně a laskavě navrženo přírodou, když myšlenky učinila, stejně jako oheň, rozšiřitelné všude po prostoru, aniž by snížila jejich hustotu v nějakém místě, a, jako vzduch, ve kterém dýcháme, hýbeme se a fyzicky existujeme, neschopné zajetí či výlučného přivlastnění. Vynálezy tedy nemohou být, v povaze věci, být předmětem vlastnictví.“
„Vzduch byl měkký, hvězdy tak jemné, příslib každé dlážděné uličky tak skvělý, že jsem si myslel, že jsem ve snu.“
„Žijte v každém ročním období; dýchejte vzduch, pijte nápoj, ochutnejte ovoce a rezignujte na vliv Země.“
„Nejsi oddělen od celku. Jsi v jednotě se sluncem, se zemí, se vzduchem.“
„Hudba je pro mě vzduch, který dýchám; je to krev, která pumpuje mými žilami, a která mě udržuje naživu.“
„Někteří spotřebují tolik vzduchu k vytrubování fanfár, že se ho nedostává k dýchání jiným lidem.“
„I podle prázdných šibenic poznáš, že něco visí ve vzduchu.“
„Rozum se zesiluje a zeslabuje čtením právě tak jako tělo čerstvým nebo hnijícím vzduchem.“
„Kámen lze hodit do vzduchu, a přece mu křídla nenarostou.“
„Vzduch byl tak hustý, že by se z něj daly vyřezávat kostky a prodávat jako laciný stavební materiál.“
„Dav vyhazuje čepice do vzduchu. Všeobecné nadšení a možnost, jak přijít k lepší pokrývce hlavy.“