Týkající se: vtip

„Ve dvaceti vládne vůle, ve třiceti vtip a ve čtyřiceti rozvaha.“

„Můj způsob žertování je říkat pravdu. Je to ten nejzábavnější vtip na světě.“

„Hrozně rád jsem Annie zase viděl. Uvědomil jsem si, jak byla skvělá a jaká s ní byla legrace. A napadl mě u toho starý vtip. Přijde chlapík k psychiatrovi a říká: „Doktore, můj bratr je blázen! Myslí si, že je slepice.“ A doktor na to: „Tak proč ho nepřivedete?“ A chlapík povídá: „Rád bych, ale potřebuju ty vejce.“ Tak to mi připomíná vztahy. Jsou úplně nesmyslné, šílené a absurdní, ale stejně do toho vždycky jdeme, protože většina z nás jednoduše potřebuje ty vajíčka…“

„Humor a vtip jsou příjemné a často mimořádně užitečné.“

„Při žertování nikoho neurážejme. Raději nevyprávět vtip, který považujeme za zdařilý, než ztratit přítele.“

„Anekdota a vtip je náhlé vybití. Přímo humorné vybití. Je to odbyto jedním rázem a konec.“

„Vtip je útok a obrana; je to projev převahy i zbraň slabšího.“

„Člověk se prý stal člověkem, když začal mluvit; ale jakmile začal mluvit, udělal druhého dne vtip: našel s úžasem, že se slovy možno si hrát. (…) Dávný člověk žasl nad kejklířstvím slov, jimiž je možno obracet vše naruby; toho překvapení se ovšem nezbavil ani nenasytil dodneška.“

„Jeden by nikdy neměl používat vykřičníky písemně. Je to jako se smát vlastnímu vtipu.“

„Citát je velmi užitečná náhražka vtipu.“

„Krátkost je duše vtipu.“

„Duší vtipu je stručnost.“

„Stručnost je duší vtipu.“

„Takové manželství, to není nějaká betonová stráda. A právě to je celej ten kumšt a celej ten vtip, že v manželství, když si dva lidi rozumějí a mají se rádi, dovedou si vodpustit a můžou se i přát.“

„Ono je to jako v tý starý cirkusácký anekdotě, jak říká ředitel klaunovi: „Klaune, proč ten kůň nezpívá?“ A klaun odpoví: „Není mu dáno.“ A ředitel řekne: „Tak mu dejte!“ A v tom je celej vtip umění: komu není dáno, tomu se dát nedá.“

„Takové manželství, to není nějaká betonová stráda. A právě to je celej ten kumšt a celej ten vtip, že v manželství, když si dva lidi rozumějí a mají se rádi, dovedou si vodpustit a můžou se i přát. Vydařené manželství je div světa. Copak by se dnes mluvilo o Filémonovi a Baukidě, kdyby to nebyl div světa? Tři tisíce let se vzpomíná na dva neznámé lidi jen proto, že se jim vydařilo manželství.“