Týkající se: vhodnost

„Je to vždy vhodná doba pro starého muže – učit se.“
„Žárlivost je nejméně vhodná forma boje s konkurencí.“
„Bůh mně dal tuto velikou knihu, abych z ní kázal, a vložil-li do ní něco, co shledáváte nevhodným, jděte a stěžujte si Jemu, ne mně. Já jsem jenom Jeho služebník, a je-li Jeho poselství, jež mám hlásat, nepříjemné, nemohu s tím nic dělat.“
„Tržiště je pro ticho stejně vhodné jako klášter, neboť ticho je nepřítomnost ega.“
„Nechápu, že některé ženy, které tak dobře znají neodolatelnou svůdnost ozdobných hedvábných punčoch, skvělé kouzlo barevných odstínů a čaromoc drahocenných krajek, schovaných v hlubinách intimní toalety, omamnou šťavnatost skrytého přepychu, rafinovaného spodního prádla, zkrátka všechny chytré jemnosti ženské elegance, nikdy nepochopí strašnou nechuť, jakou v nás vzbuzují nevhodná nebo hloupě něžná slova. Jsou chvíle, kdy se slova „miluji tě“ tak nehodí, že se vůbec nesluší.“
„Tak hele, Zvrhlý poustevníku! Myslíš, že je vhodný, někomu kdo se tvrdě snaží říkat takový věci?!“
„Užívání cizích slov je otázkou štěstí. Někdy se podaří říci je vhodně.“
„Knihy jsou nahromaděným pokladem světa, vhodným dědictvím pokolení a národů.“
„Pomalejší, hodná, do manželství vhodná.“
„Jestliže se vůle zaměří na nějakou věc, která sama o sobě odporuje lásce, jež nás směřuje k poslednímu cíli, už tím se hřích stává smrtelným, … ať už je namířen proti Boží lásce, jako např. rouhání, křivá přísaha, nebo proti lásce k bližnímu, jako například vražda, cizoložství. Když se vůle hříšníka obrátí k nějaké věci, která v sobě nese nepořádek, ale není namířena proti lásce k Bohu nebo bližnímu, je to hřích všední, jako např. prázdná slova, nevhodný smích.“
„Pokládám ožralství sice za neřest zbabělou a pitomou, ale zato méně zlomyslnou a méně škodlivou, než jsou neřesti ostatní, které téměř všechny poškozují přímo veřejný prospěch společnosti… Tato neřest nepřijde tak draho našemu svědomí jako ty druhé. A mimo to není těžké si ji opatřit, je k ní vhodná příležitost, což také stojí za úvahu.“
„Mlčenlivost a skromnost – vlastnosti velmi vhodné k rozhovoru.“
„Náš závod jest nevhodně položen. Volba padla na Zlín v mých jinošských letech, kdy jsem ještě nevěděl, co chci dělati. Zlínu schází všechny podmínky, kterých velký závod, jaký mám na mysli, ke svému životu potřebuje.“
„Je přirozené, že životní úsek mládí může prostřednictvím dalekosáhlého uznání pudové stránky získat. Může například získat právě uznání sexuality, jejíž neurotické vytěsnění člověka v nehorázné míře vzdaluje životu nebo ho nešťastně přímo vnutí do nanejvýš nevhodného života, s nímž se pak přímo musí znesvářit. Oprávněné přijetí a uznání normálních pudů přivádí mladého člověka k životu a sloučí ho s osudy, jež ho vedou dále k nezbytnostem a s tím spojeným nutným obětem a výkonům, které posilují jeho charakter a utvářejí jeho zkušenost. Naproti tomu pro dospělého člověka ve druhé polovině života, jak je obecně známo, nepřetržité rozšiřování života už zřejmě není tím správným principem, poněvadž sestup v životním odpoledni vyžaduje zjednodušení, omezení a zvnitřnění, to znamená individuální kulturu.“
„Nemohu se stát součástí světa, kde muži své ženy oblékají do takových šatů, že vypadají jako děvy lehkých mravů. Kde neexistuje úcta nebo důstojnost a lidskému slovu se dá věřit, jenom když ho doplní o slib. Kde ženy nechtějí děti a muži nechtějí rodinu. Kde mladí považují sami sebe za úspěšné, když řídí auto jejich rodičů, a kde che každý, kdo má alespoň malou moc, demonstrovat, že ostatní nic neznamenají. Kde se lidé pokrytecky hlásí k víře v Boha s láhví alkoholu v ruce a bez sebemenší znalosti o náboženství. Kde je hlavní hodnotou žárlivost, ale pokora a skromnost se jeví jako nevýhoda. Kde lidé zapomněli na lásku, ale pouze se snaží vybrat si vhodného partnera. Kde lidé dávají peníze a čas do opravy svého auta, až vypadají tak pateticky, že to může schovat jen to drahé auto. Nemůžu být už součástí světa, který si hraje na to, že vám dává možnost výběru, ale ti, kteří si vyberou jinou cestu, ji nemohou svobodně následovat. Já si volím svou cestu, ale je škoda, že jsem nenašel porozumění od lidí, od kterých jsem ho čekal.“
„Jak prospívá víno včas-li se pije, tak škodí pito jsouc v nevhodný čas.“
„Chceš-li se vhodně vdát, sobě rovného si zvol.“
„Slzám dát průchod je vhodné, pláčem se zbavujeme hněvu.“
„Králův vlastní lékař celou tu událost prohlásil za nešťastnou náhodu. Pravda, že až potom, kdy ho navštívil Bentzen a vysvětlil mu, že pád ze schodů s vlastní dýkou v zádech může být nakažlivou chorobou zapříčiněnou tím, že někdo nevhodně otevře ústa. Tu chorobu už ostatně chytilo několik členů královské gardy, kteří byli poněkud nedoslýchaví. Vypadalo to jako malá epidemie.“
„Vhodný kus mramoru dokáže prodloužit vaši památku o celý věk.“