Týkající se: vědeckost

„Jestliže jsou fakta, z nichž úvaha vychází, špatně zjištěna nebo chybná, celá úvaha se zhroutí, nebo vede k nesprávnému závěru. Lze tedy říci, že omyly vědeckých teorií plynou ponejvíc z nesprávných výchozích informací.“
„Ve vědeckých otázkách nemá autorita tisícovky stejnou hodnotu jako pokorné bádání jednotlivce.“
„Pokud uděláte stejný odhad dostatečně často, přestává to být odhad a stává se vědeckým faktem. Toto je induktivní metoda.“
„Člověk si opravdu nesmí nechat zatemnit mozek panujícími vědeckými názory.“
„Báseň je protiváhou vědeckého díla, poněvadž jejím předmětem je přímo radost, ne pravda.“
„Ti, kteří podnikají na zvířatech pokusné operace nebo jim naočkovávají choroby, aby získanými výsledky mohli pomoci člověku, nesmějí se nikdy obecně uspokojit tím, že krutý čin sleduje cenný účel. V každém jednotlivém případě musí zvažovat, zda je skutečně nutné uložit nějakému tvoru tuto oběť pro lidstvo. Úzkostlivě se tedy musí starat o to, aby mírnili bolest nakolik jen mohou. Ve vědeckých ústavech nesmí docházet k tomu, aby pro úsporu času a námahy nedávaly narkózy. Je také zločin, jsou-li zvířata podrobována mučení jen proto, aby se studentům demonstrovaly obecně známé fenomény.“
„Pěkné lakýrky a oděv elegantního střihu působí na ženy víc, než sebelepší vědecká práce.“
„Vědecký člověk nemá za cíl dojít k okamžitému výsledku. Neočekává, že se jeho pokročilé nápady a myšlenky snadno uchytí. Jeho práce je jako práce plantážníka – pro budoucnost. Jeho povinností je položit základy a ukázat cestu těm, kteří přijdou.“
„Při vědecké diskusi více získává ten, kdo je poražen, protože se více poučí.“
„Proti tomu vyvinulo vědecké krédo naší doby pověrčivou fobii vůči fantazii. Skutečné je však to, co působí. Fantazie nevědomí účinkují – o tom není dovoleno pochybovat. I ten nejmoudřejší filosof může být dokonalou obětí naprosto pitomé agorafobie. Naše famózní vědecká realita nás ani v nejmenším nechrání před takzvanou irealitou nevědomí. Něco za závojem fantastických obrazů působí, ať už tomuto něčemu dáváme dobré nebo špatné pojmenování. Je to něco skutečného, a proto se také jeho životní projevy musí brát vážně. Napřed je ale třeba překonat tendenci ke konkretizování, jinými slovy, jakmile přistoupíme k otázce výkladu, nesmíme brát fantazie doslova. Ano, pokud fantazii právě prožíváme, musíme ji brát více než doslova. Když jí však chceme porozumět, nesmíme zdání, totiž fantazijní obraz, považovat za to, co působí z pozadí. Zdání není ta věc sama, ale pouze její výraz.“
„Archeologové – vědečtí hanobitelé hrobů.“
„Věda neodstranila krutost. Vtiskla jí ráz vědeckosti.“
„Kdysi lidé zpívali sborem kolem stolu; dnes zpívá jeden sólo, a to z toho důvodu, že dovede zpívat lépe. Bude-li vědecká civilizace takto pokračovat – což je pravděpodobné – brzy jen jeden jediný člověk se bude smát, a to proto, protože to bude umět líp než ostatní.“
„Jsem přesvědčen, že vědecké poznání je jedním z vrcholů lidského úsilí. Netvrdím, že poznání nemůže nikdy způsobit zlo. Tvrdím však, a to velmi důrazně, že poznání neporovnatelně častěji přináší užitek než škodu, a strach z poznání je mnohem škodlivější.“
„Bylo by možné vše popsat vědecky, ale nedávalo by to smysl; bylo by to bez významu, jako kdybyste popsali Beethovenovu symfonii jako variace tlaku ve vlnách.“
„Dějiny vědeckých a technických vynálezů nás učí, že lidé právě neoplývají samotnými nápady a tvůrčí fantazií. I když třeba dávno existují jak vnější, tak i vědecké předpoklady, aby se zrodila nějaká myšlenka, většinou je zapotřebí nějakého vnějšího podnětu, aby přišla na svět; člověk musí takříkajíc do něčeho narazit čumákem, aby ho napadla nějaká ta myšlenka.“
„Moje vědecká činnost není motivována ničím jiným než neodolatelnou touhou proniknout do tajemství přírody. Moje láska k poznávání a touha přispět ke zlepšení životních podmínek člověka jsou tak spjaty s mými vědeckými zájmy.“
„Představivost je důležitější než znalosti. Znalosti jsou omezené, zatímco představivost zahrnuje celý svět, povzbuzuje pokrok a rodí evoluci. Je to přísně řečeno skutečný faktor vědeckého výzkumu.“
„Slavný ruský biolog Pavlov už dávno zjistil pokusy na psech, že spokojenost a pocit bezpečí jsou ještě lepší kuchař, než hlad. Jinými slovy: jest vědecky dokázáno, že příjemné okolí, světlo, pohled na květiny, útulnost a čistota pomáhají jedlíkovi vylučovat větší množství žaludečních šťáv. Tím se zlepší trávení, čili lépe využije suroviny, ať už ta surovina je buřt nebo Gigot d’agneau en croute avec gratin Dauphinois à la Créme.“