Týkající se: věcnost

„Sochařův kamenný chléb je věčný, myslí si poníženě pekař.“

„Hnitím nazýváme přesně návrat k anorganické věčnosti.“

„Nezáviď kameni. Ani on není věčný. A navíc je chladný.“

„I zvířata se vyvíjejí. Jednoho dne budou psi štěkat věcně a organizovaně jako v bajkách.“

„Červi si tesají chrám věčnosti do hrušky.“

„Stvořit v šesti dnech svět, abys pak mohl celou věčnost rozjímat o jeho nedokonalosti.“

„Vypadl mi zub zrovna ve chvíli, kdy jsem se považoval za věčného.“

„Jsme složeni z  nesmrtelných atomů. V jistém slova smyslu jsme věční.“

„I z pohledu sněhuláka jsem vyčetl touhu po věčnosti.“

„Halasná nečinnost, dočasná věčnost.“

„Věčnost. Přesýpací hodiny bez písku.“

„Les: věčné schůzování stromů.“

„Jak mladá bývala dříve věčnost!“

„Ve srovnání s vesmírnou věčností je každá sláva dřevěným křížem.“

„Vlna je pomíjivá. Věčný je jenom neklid moře.“

„Zkalí se jenom potoky. Moře je věčně čiré.“

„Nesmrtelnost. Věčně žít ve vzpomínce živých.“

„Hlavně že tu byla první ohnivá láska. Nevadí, že zanikla, že byla uhašena vodou, věčně ční věže zatopeného města. Ale jsou lidé, kteří žádnou první lásku neměli.“

„Je nekonečný rozdíl medzi Robbespierrem, který se vyskytl jen jednou v dějinách, a Robbespierrem, který by se věčně vracel usekávat Francouzum hlavy.“

„ „Bude-li se každá Vteřina našeho života nekonečněkrát opakovat, jsme přikováni k věčnosti jak Ježíš Kristus ke kříží. Taková představa je hrozná. Ve světě věčného návratu leží na každém gestu tíha nesnesitelné odpovědnosti. To je důvod, proč Nietzsche nazýval myšlenku věčného návratu nejtěžším břemenem (das schwerste Gewicht).““