Týkající se: věcnost

„Mám pocit, že jsem mezi samými lidmi, kteří si myslí, že budou žít věčně. Aspoň tak jednají. Šetří svůj majetek a utrácejí svůj život.“

„To je všechno krásné – kdo je sám, nemůže být opuštěn. Ale někdy večer se hroutí celá ta umělá stavba, život se změní ve zvlykavou, uštvanou melodii, ve vír divokých tužeb žádostí, trudnomyslnosti a touhy dostat se z té nesmyslné dospělosti, vybřednout z nesmyslného monotónního věčného kolovratu, lhostejno kam. Ach ta ubohá potřeba trochy tepla – nemohly by to být dvě ruce a laskavá tvář? A nebo i to je jen šálení a marnost a únik? Je vůbec ještě něco jiného než osamělost?“

„Ženy romantiku ničí – chtějí totiž, aby trvala věčně.“

„Tak už to chodí, každý jsme tu host. Náš zdejší svět je cesta na věčnost.“

„Už s chmurným mírem vchází chmurný dena samo slunce těžkou hlavu skrývá.Jen zprostit toho, kdo je nevinnena trestat provinilé ještě zbývá.Však věčně bude srdce jímat znovažal Juliin a bolest Romeova.“

„Průměrnost je nesmrtelná, podlost věčná.“

„Pokud si někdo myslí, že mír a láska jsou pouze klišé, od kterých se mělo upustit již v 60. letech, to je problém. Mír a láska jsou věčné.“