Týkající se: večer

„Nechval dne před večerem; není jisté, co večer přinese.“
„Víte co znamená přijít večer domů k ženě, která vám poskytne trochu lásky, příchylnosti a trochu něhy? Znamená to, že jste v nesprávném domě!“
„Bylo by mi skoro milejší, kdyby se mne má žena jednou do roka pokusila ze vzteku probodnout, než aby mne každý večer ubíjela svými rozmary.“
„Dvojice – to jsou dva lidé, kterým se daří dobře až večer. Partnerství začíná ráno a trvá celý den. Partnerství řeší všední, banální, nudné, trapné a tísnivé otázky – rozpočet, nákupy, zmatky, únavy, opravy bot či vymalování bytu, ledacos a všechno.“
„Osobnost se vyvíjí v průběhu života z těžko znatelných nebo i neznatelných zárodečných vloh a teprve naše činy ukáží, kdo vlastně jsme. Jsme jako Slunce, které živí život na Zemi a plodí všelicos krásného, zvláštního i zlého: jsme jako matky, které nosí v lůně štěstí i hoře, o kterých nic nevědí. Zprvu nevíme, jaké činy nebo zločiny, jaký osud, jaké dobro a jaké zlo v sobě máme: a teprve podzim vyjeví, co zplodilo jaro, a teprve večer bude jasné, co ráno začalo.“
„Že na mě čeká u východu deset mužů? Ať jde jeden z nich domů, dnes večer jsem dost unavená.“
„Večer, něco jako jitro noci.“
„Ženy váhají večer a slibují ráno. Muži postupují opačně.“
„Milenci jsou večer nejohnivější, manželé nejhádavější, z těchže důvodů.“
„Becherovka je příjemný požitek, ať už v deset ráno, nebo pozdě večer.“
„Dnes večer se začaly šířit fámy, že se chci zabít. Ale já už za poslední rok zemřel tolikrát, takže už by nebylo moc co zničit.“
„Kupodivu, lidé mluví sprostě od rána do večera, ale když slyší z rádia známého člověka, kterého si vážili, jak říká za každou větou „do prdele“, jsou jaksi zklamáni.“
„Pro hlupáka nebude nikdy ráno moudřejší večera.“
„Svět je každým dnem lepší. A k večeru zase horší.“
„Bisexualita zdvojnásobuje naše vyhlídky na schůzku v sobotu večer.“
„To je všechno krásné – kdo je sám, nemůže být opuštěn. Ale někdy večer se hroutí celá ta umělá stavba, život se změní ve zvlykavou, uštvanou melodii, ve vír divokých tužeb žádostí, trudnomyslnosti a touhy dostat se z té nesmyslné dospělosti, vybřednout z nesmyslného monotónního věčného kolovratu, lhostejno kam. Ach ta ubohá potřeba trochy tepla – nemohly by to být dvě ruce a laskavá tvář? A nebo i to je jen šálení a marnost a únik? Je vůbec ještě něco jiného než osamělost?“
„Dnes večer jsem již sám sebou unaven. Chtěl bych být někým jiným.“
„Kdo může každý večer říci: žil jsem“, tomu každé ráno přinese něco nového.“
„Večírek, na němž jsou všichni zajedno, je ztracený večer.“
„Všechny hvězdy večer svítí a každá hvězda svítí pro jednoho z nás a ta hvězda jsi ty protože se na mě z nebe díváš.“