Týkající se: vaznost

„Soustředit se ve vztahu k jiným lidem znamená především umět naslouchat. Většina lidí poslouchá jiné, dokonce jim radí, aniž skutečně naslouchá. Neberou vážně to, co druhý říká, neberou vážně ani své vlastní odpovědi.“
„Čtyřicátník nejenže nevyžaduje věrnost, ale cítí se bezpečněji, mají-li jeho přítelkyně vážné známosti.“
„Hněv poctivého člověka je vážný jev.“
„Bez vzdělání nám hrozí hrozné a smrtelné nebezpečí, že budeme vzdělané lidi brát vážně.“
„Život je příliš důležitý na to, aby se bral vážně.“
„Vážnost je bezbožná. Každé falešné náboženství je smrtelně vážné.“
„Mládí je příliš vážné a právě teď se příliš vážně věnuje frivolnosti.“
„Mluvit vážně znamená odpovídat na hloupé otázky.“
„Dotaz Vážně každý, ba i kat, smí dnes volně podnikat?“
„I rozum by měl občas metat kozelce, aby samou vážností nazatuchl.“
„Nedostatek iluzí, snaha snižovat a skepticizmus vedou ke stejně vážným omylům v hodnocení jako přemíra iluzí, nadšení a víra.“
„Bůh dovede žertovat a mást. To ďábel je slavnostně vážný, ďábel je logický. Uspává naší důvěru všemi kličkami rozumu.“
„Každý pocházíme z jiného prostředí. Empatie, což je schopnost vnímat pocity druhých, nás osvobodí. To, že víme, odkud druhý pochází; že dokážeme rozpoznat, jak se cítí a jak vidí svět, nám umožní pochopit každou situaci. Když se naučíme nebrat sebe ani druhé tak vážně, zjistíme, že vlastně žádní obtížní lidé neexistují.“
„Mnozí si myslíme, že zdvořilost je vše, co potřebujeme na cestu životem. „Není.“ Buďme sami k sobě upřímní. Říkejme to, co si myslíme… a myseme to, co říkáme vážně. Buďme sami sebou – vězme, že ve slově „ne“ je velká síla. Tohle nás v životě může posunout opravdu daleko. Říkejme „ne“ sebevědomě; stanovme si energetické hranice. Jakmile dokážeme lidem sebejistě říci „ne“, přestaneme pohlcovat nevyžádanou energii druhých.“
„Mám duši majitele soukromého tryskáče, ale život uživatele veřejné dopravy. Je to vážně tragédie!“
„Nedůvěra udržuje vzájemnou vážnost.“
„Přirozenou nevýhodou demokracie je, že těm, kdo to s ní myslí poctivě, nesmírně svazuje ruce, zatím co těm, kteří ji neberou vážně, umožňuje téměř vše.“
„Manželství jest svazek svatý a bohabojný. Proto i potěšení, které z toho máme, má být zdrženlivé a vážné, spojené s trochou přísnosti. Má to být rozkoš do jisté míry rozvážná a svědomitá.“
„Zvláštní a neblahé je zřízení, kde nashromážděné bohatství poskytuje prostředky na ještě větší akumulaci a kde nemajetní nemohou nic nabýt, kde dobrák nemá šanci zbavit se chudoby, kde nejvyšší vážnost požívají darebáci a kde se nevyhnutelně třeba zříci počestnosti, aby se člověk stal ctihodným.“
„Nakonec bych dokázal, že na vrcholu vážnosti a bohatství vidět jen hrstku mocných a majetných, zatímco v temnotě a bídě se rýsuje zástup ubožáků… Uprostřed tohoto chaosu a zvratů vládne despotismus… Tatáž síla, což ho udržela u moci, ho i zvrhne“