Týkající se: únik

„Obklíčenému nepříteli musíte ponechat možnost úniku.“

„Duševní bolest dokáže přinejmenším tak oslabit jako bolest fyzická. Málokomu z nás se v životě podaří této bolesti uniknout. Nelze se jí vyhnout. Dá se s ní jedině určitým způsobem zacházet. Odpuštění je často hlavním, ne-li jediným únikem z bolestné situace.“

„Není úniku před doznáním, kromě sebevraždy. A sebevražda je doznáním.“

„Moudří nehledají úniku ze života ani ze smrti, protože život jim nedělá vrásky a smrt nepřipadá zlá. Tak jako si při jídle nevybírají největší porci, ale nejchutnejší, netouží ani po nejdelším čase, ale trhají ty nejlahodnější plody.“

„I ve hře se skrývá pro člověka nesvoboda, i hra je pro hráče pat… Ze hry není úniku; mužstvo nemůže utéci před koncem ze hřiště, šachové figurky nemohou uprchnout ze šachovnice, hranice hřiště jsou nepřekročitelné.“

„Nezajímejte se o bezpečný únik – položte svůj život před něj.“

„Pohybující se tělo je umění. Tanec je skutečné vyjádření emocí pohyby těla. Je to úžasná věc, být na podlaze, ale cítit se přitom nevýslovně svobodný, doslova ve vyšších sférách a dělat co chcete… Je to únik, způsob jak se dostat pryč od všeho a jen pohybem těla nechat veškeré napětí a bolest vyjít ven“

„Ať už filosofové hlásali životní angažovanost nebo únik, šlo jen o jejich vlastní gesto, a netřeba se o tom dohadovat víc než o barvě vázanky.“

„To je všechno krásné – kdo je sám, nemůže být opuštěn. Ale někdy večer se hroutí celá ta umělá stavba, život se změní ve zvlykavou, uštvanou melodii, ve vír divokých tužeb žádostí, trudnomyslnosti a touhy dostat se z té nesmyslné dospělosti, vybřednout z nesmyslného monotónního věčného kolovratu, lhostejno kam. Ach ta ubohá potřeba trochy tepla – nemohly by to být dvě ruce a laskavá tvář? A nebo i to je jen šálení a marnost a únik? Je vůbec ještě něco jiného než osamělost?“