Týkající se: ukvapenost

„Váš přítel Holmes je obdivuhodný člověk, pane doktore. Nikdo ho nikdy nepřekoná. Viděl jsem toho mladého muže vyšetřovat pěknou řádku případů, a ještě se nestalo, že by některý nedokázal objasnit. Používá sice pokaždé jiné metody a chytá se možná poněkud ukvapeně kdejakých teorií, ale celku vzato byl by z něho docela slibný policista – to jsem ochoten opakovat před kým chcete.“

„Dalo by se tedy stejně dobře říci, že by se člověk měl cvičit v umění mluvit sám k sobě z afektu a v jeho rámci, jako by to byl sám afekt, který hovoří bez ohledu na naši rozumnou kritiku. Dokud afekt hovoří, je třeba kritiku zadržet. Jestliže však svůj případ prezentoval, musí být stejně tak svědomitě kritizován, jako by naším protějškem byl skutečný, nám blízký člověk. A tím by to nemělo končit; výroky a námitky by se měly střídat tak dlouho, dokud se nedojde k uspokojivému závěru. Jeli výsledek uspokojivý či nikoli, o tom rozhoduje jen subjektivní pocit. Nemá přirozeně smysl si něco namlouvat. Trapná upřímnost vůči sobě a žádné ukvapené předjímání toho, co by druhá strana snad mohla říci, jsou nezbytné podmínky této techniky, jak vychovávat animu.“

„Každá výstřednost je nápadná a každý rozumný muž přizpůsobí svůj šat i svou řeč, nic nebude příliš přestírat a bez ukvapení se bude řídit všeobecnou změnou.“

„Nejjednodušší pohyby na bojišti jsou nejlepší. Bude mě možno vinit z ukvapenosti, ze zdlouhavosti nikdy.“