Týkající se: tvářet

„Umění žít má více společného s uměním zápasnickým než tanečním, totiž v tom smyslu, že musíš stát pohotově a nekolísavě tváří v tvář úderům i nepředvídaným.“

„Být duchovní neznamená, že jste vždy pozitivní. Vypadněte z mé tváře, když vyvažuju tyto energie.“

„Ten, kdo fouká uhlí v hádkách, se kterými nemá nic společného, nemá právo stěžovat si, pokud mu jiskry vletí do tváře.“

„Zřídkakdy pozorujeme vážnější tváře než při čtení jídelních lístků.“

„Existuje jen jeden vrozený omyl, a to ten, že tu jsme, abychom byli šťastní. Pokud setrváváme v tomto vrozeném omylu, jeví se nám svět jako plný rozporů. Neboť na každém kroku, ve velkém i malém, vidíme, že svět a život vůbec nejsou zařízeny tak, aby obsahovaly šťastné bytí, proto nesou téměř všechny starší tváře výraz toho, co se anglický nazývá disappointment – zklamání.“

„Krása tváře je okrasa křehká, pomíjející květ, lesk okamžiku, závislá na pokožce. Ale krása ducha tkví uvnitř a je stálá.“

„Smích je jako sluneční světlo, které vyhání zimu z lidské tváře.“

„Ať kdokoli, koho přijmete, od vás odchází lepší a šťastnější. Buďte živým výrazem Boží dobroty: svou tváří, něžností v očích, láskou ve svém úsměvu, přízní ve vašem pozdravu…“

„Odsouzenci k smrti dávají někdy najevo neohroženost a pohrdání, a ve skutečnosti je to jen strach postavit se tváří v tvář smrti – neohroženost a pohrdání znamená pro jejich mysl totéž co šátek přes jejich oči.“

„Ano, mnoho se změnilo, ale lidé zůstávají stejní, jenomže teď víme líp, kdo je kdo. Kdo je slušný, byl slušný vždycky, kdo byl věrný, je věrný i teď. Kdo se točí s větrem, točil se s větrem i dřív, kdo myslí, že teď přišla jeho chvíle, myslel vždycky jen na sebe. Nikdo se nestává přeběhlíkem, kdo jím nebyl vždycky, kdo mění víru, nemá žádnou… Národ nepředěláš, ledaže bys měl na to staletí, jenom davy můžeš vést dnes tak a zítra tak. Kdo nenávidí, měl v sobě tu nenávist vždycky, kde by se v něm tak najednou vzala! Kdo sloužil, bude sloužit dál, kdo chtěl dobré, bude zase chtít dobré. Ani vůle se nemění. Nedívej se do tváře, která se změnila, nikdo se nestane krásnějším tím, že změnil tvář. Tvrdá zkouška je i tvrdé poznání. Budoucí foliant našich dějin o této době bude mít jeden podtitul: Kdo byl kdo. I dobrá paměť patří k těm stálým věcem, jichž je a bude třeba.“

„Životu není třeba hledět do tváře. Stačí ho jen cítit.“

„Intelekt je už sám o sobě jistý druh přehnanosti a vždycky ruší harmonii jakékoliv tváře.“

„Obyčejné ženy se vždycky utěší. Některé tím, že si začnou libovat v sentimentálních barvách. Jakživ nevěřte ženě, ať je jakkoliv stará, která nosí světlefialové barvy, nebo ženě přes pětatřicet, která má ráda růžové stužky. To vždycky znamená, že jde o ženy s historií. Jiné zas nalézají velikou útěchu v tom, že najednou začnou objevovat dobré vlastnosti u svých manželů. Chlubí se člověku do tváře svým manželským štěstím, jako kdyby šlo o nějaký úžasně okouzlující hřích. Vždycky si najdou nějakou útěchu. A to jsem se ještě nezmínil o té nejdůležitější… Že si žena opatří obdivovatele některé jiné ženy, když přijde o vlastního.“

„Ale krása, opravdová krása, ta přestává tam, kde začne intelektuální výraz. Intelekt je už sám o sobě jistý druh přehnanosti a ruší harmonii každé tváře. V okamžiku, kdy si člověk sedne a začne přemýšlet, je hned samý nos nebo samé čelo nebo prostě něco děsného. Jen se podívej na lidi, kteří vynikli v kterémkoli učeném povolání! Jak jsou dokonale oškliví!“

„Znalost mužovy tváře je milující ženě tím, čím je námořníkovi znalost širého moře.“

„[Tybalt o Romeovi] S tváří v škrabošce obrací v posměch naši důstojnost.“

„Má láska tváří tolik,že vlastně není nic než karneval.“

„Ach, ona teprv učí zářit svíce.Jak v uchu černochově náušnicežhne v tváře její spanilost,nad lidský pomysl i nad žádost.Jako když holubička k vranám sedne,tak jiných krása vedle její bledne……že jsem kdy miloval? Ach ne, ó ne!Já lásku neznal do dnešního dne.“