Týkající se: toto

„V Kristu Bůh usmířil svět se sebou. Nepočítá jim jejich provinění a nám uložil zvěstovat toto smíření.“

„Kdo má Syna, má život; kdo nemá Syna Božího, ten život nemá. Toto jsem napsal vám, kteří věříte ve jméno Syna Božího, abyste věděli, že máte věčný život.“

„Já, Jan Hus z Husince, mistr svobodných umění a hotový bakalář svatého bohosloví na vysokém učení pražské univerzity, kněz a kazatel potvrzený při kapli zvané Betlémské, svěřuji toto své odvolání Ježíši Kristu, soudci nejspravedlivějšímu, který spolehlivě zná, obhajuje a soudí, činí zřejmou a odměňuje spravedlivou při každého člověka.“

„Ti, jež zabíjejí své vlastní děti a denně je rozlišují podle barvy jejich kůže; ti jež nechávají vrahy černochů nepotrestané, ochraňují je, a nadto trestají černé obyvatelstvo, protože požaduje legitimní práva jako svobodní lidé – jak můžou ti, jež činí toto, považovat sami sebe za ochránce svobody? Vláda Spojených států není obránce svobody, ale pachatel vykořisťování a útisku proti národům z celého světa a dokonce proti velké části svého vlastního obyvatelstva.“

„Hromadění kapitálu zmnožuje dělbu práce, dělba práce zmnožuje počet dělníků; a naopak počet dělníků zmnožuje dělbu práce, tak jako dělba práce zmnožuje hromadění kapitálu. Tato dělba práce na jedné straně a hromadění kapitálu na druhé straně způsobují, že se dělník víc a víc stává závislým čistě na práci a to na určité, velmi jednostranné, strojové práci. Je tedy duchovně i tělesně snižován na úroveň pouhého stroje a místo člověka se z něho stává jakási abstraktní činnost a břicho, a zrovna tak upadá do stále větší závislosti na všech výkyvech tržní ceny, na způsobu použití kapitálů a na rozmaru boháčů. Stejně tak tím, že roste třída lidí, kteří jen pracují, zvyšuje se i konkurence mezi dělníky, snižuje se tedy jejich cena. Toto postavení dělníka vrcholí v tovární výrobě.“

„Nazvěme tedy toto neznámé Bohem. Je to jen jméno. Chtít však dokázat, že toto neznámé je, rozum sotva napadne…“

„Člověka nelze předělat, a přesto přibývá profesí, které se specializují právě na toto.“

„Lidé mají větší šanci uspět na základě vzájemné spolupráce než o samotě. A toto je jedna za základních teorií, na které je manželství postaveno.“

„Nepěkná a zvrácená je tedy i žena, která se tváří mrzutě, má-li muž chuť žertovat a veselit se, je-li naopak vážný, žertuje a směje se; ono je totiž znakem nevlídnosti, toto projevem pohrdání.“

„V každém člověku – i v tom nejhorším – je místo přístupné dobru. Nejdůležitější povinností vychovatele je hledat a využít toto místo.“

„Potkávám tě. Toto město je jako stvořené pro lásku. Ty jsi jako stvořený pro mé tělo. Měla jsem hlad, hlad po nevěrách, lžích a umírání. Odedávna. Dobře jsem věděla, že jednoho dne přijdeš. Čekala jsem na tebe s bezmeznou trpělivostí. Znič mě. Znetvoř mě k obrazu svému, aby nikdo jiný po tobě nepochopil tuto touhu“

„Nelíbí se vám to barbarství? Nezlobte se, odpovídají Vám dějiny: Mají rády to, čím jsou bohaté. Toto jsou pouze následky činů minulých.“

„Bylo nás právě devět. Ale to nebyl nikterak důvod ke jménu spolku. V té době právě vyšla Krakonošova zahrada bratří Čapků a v té jsme listovali, hledajíce příhodný název. Hoffmeister navrhoval Zlaté kapradí. To bylo však zamítnuto. Ale v téže knížce objevil Teige – devětsil. Toto jméno bylo okamžitě přijato.“

„Toto je test na zjištění, zda je tvé poslání na zemi u konce : Jsi-li naživu, pak není!“

„Slyší, jak za okny žijí lidé a svět, a ví, že je z něho vyřazen, avšak nezabije se, neboť zbytek víry mu říká, že musí toto utrpení, toto zlé trápení vychutnat ve svém srdci až do konce a že toto utrpení je to, nač musí zemřít.“

„Nic na jevišti se neprožívá – je to jen a jen schopnost předesílat větě myšlenku. Říkám „jen a jen“, ale právě toto je herectví nejtěžší a základní.“

„Kdekoli začíná hledání pravdy, začíná život; kdekoli přestává toto hledání, život přestává.“

„To, že si člověk uvědomí bezesmyslnost pozemského života, jej nutí vsadit na to, že Bůh existuje, i přes nemožnost dokázat toto přesvědčení.“

„Představme si množství lidí v řetězech a všechny odsouzené k smrti; každého dne jsou někteří vražděni před očima ostatních; ti, kteří zůstávají naživu, vidí v osudu svých druhů svůj vlastní osud, s bolestí a bez naděje pohlížejí jeden na druhého a čekají, až i na ně dojde. Toto je obraz lidského údělu.“

„Tento střed jsem označil jako bytostné Já. Intelektuálně není bytostné Já nic než psychologický pojem, konstrukce, která má vyjádřit nám nepoznatelné jsoucno, jež jako takové nemůžeme pochopit, protože přesahuje možnosti našeho chápání, jak to vyplývá z jeho definice. Stejně tak dobře by mohlo být označeno „Bůh v nás“. Zdá se, že začátky celého našeho duševního života vyvěrají nerozuzlitelně z tohoto bodu, a zdá se, že k němu směřují všechny nejvyšší a poslední cíle. Tento paradox je nevyhnutelný jako vždy, když se snažíme označit něco, co leží mimo schopnost našeho rozumu. Doufám, že pozornému čtenáři bylo dostatečně objasněno, že toto bytostné Já má společného s já právě tolik jako Slunce se Zemí. Obojí se nedá zaměnit. Stejně tak málo tu jde o zbožšťování člověka anebo o snižování Boha. Co leží mimo náš lidský rozum, je pro něj i tak nedosažitelné. Když tedy použijeme pojem Bůh, tak tím prostě formulujeme jen určitou psychologickou skutečnost, totiž nezávislost a převahu jistých psychických obsahů, skutečnost, která se projevuje v jejich schopnosti mařit vůli, posednout vědomí a ovlivňovat nálady a jednání. Zajisté je možno pohoršit se nad tím, že by nevysvětlitelná nálada, nervózní rozrušení, nebo dokonce neovladatelná neřest byly do jisté míry manifestací Boha. Byla by však právě pro náboženskou zkušenost nenahraditelná ztráta, kdyby se takové, snad i zlé věci měly uměle oddělovat od řady autonomních psychických obsahů.“