Týkající se: tma

„Má dcera je anděl na zemi, takže když ji vidím, jde vše stranou. Vidim ji a – pche – všechna ta tma je pryč.“
„V úplné tmě a tichu, které mě oddělují od světa, mi ze všeho nejvíc chybí přátelský zvuk lidského hlasu. Slepota odděluje člověka od věcí – hluchota od lidí.“
„Mimo psa je kniha nejlepší přítel člověka. Uvnitř psa je moc tma na čtení.“
„Nikde není větší tma než tam, kde pohaslo světlo.“
„Moudrý má oči v své hlavě, blázen však chodí ve tmě; a poznal jsem, že oba čeká stejný osud.“
„Kdo zlořečí otci a matce, tomu zhasne jeho světlo v nejhlubší tmě.“
„Přestože je slunce tak jasné, v srdcích všech bytostí je tma, kterou může rozptýlit jen Boží milost.“
„Zapálit svíčku je dobré, ale nadávat na tmu je větší zábava.“
„Veškerá tma na světě nemůže uhasit světlo jediné svíčky.“
„I jeden sluneční paprsek může prostoupit mnoho tmy.“
„Já jsem světlo světa; kdo mě následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života.“
„Láska je slepá, proto miluje tmu.“
„Pokud příroda učinila alespoň jednu věc méně náchylnou k výlučnému vlastnictví než ty ostatní, pak je to čin schopnosti myslet zvaný myšlenka, kterou může jedinec vlastnit výlučně, dokud si ji nechává pro sebe; ale jakmile je zveřejněna, nutí se do vlastnictví všech, a její příjemce o ni nemůže přijít. Její zvláštní vlastností je též, že nikdo jí nemá méně proto, že ji celou mají i ostatní. Kdo ode mne obdrží myšlenku, obdrží návod, aniž bych já o něj přišel; jako kdo si zapálí svíčku o moji, obdrží světlo, aniž by mě uvrhl do tmy. Aby se myšlenky volně šířily od jednoho člověka ke druhému napříč zeměkoulí, pro morální a vzájemné poučení člověka, a vylepšení jeho podmínek, se zdá být zvláštně a laskavě navrženo přírodou, když myšlenky učinila, stejně jako oheň, rozšiřitelné všude po prostoru, aniž by snížila jejich hustotu v nějakém místě, a, jako vzduch, ve kterém dýcháme, hýbeme se a fyzicky existujeme, neschopné zajetí či výlučného přivlastnění. Vynálezy tedy nemohou být, v povaze věci, být předmětem vlastnictví.“
„Ceníme si více povznášejícího klamu než tmy přízemních pravd.“
„Světlo, které nám zcela oslňuje zrak, je pro nás tmou. Jenom ten den vysvitne, pro nějž jsme probuzeni. Ještě další den se chystá vzejít. Slunce není víc než jitřenkou.“
„Pokora, stejně jako tma, odhaluje nebeská světla.“
„Je větší tma, když světlo zhasne, než kdyby nikdy nesvítilo.“
„Pravá tvář světla je tma, pouze my ji nevidíme.“
„Pouze ve tmě můžete vidět hvězdy.“
„Píšu odlišně od toho, co mluvím, mluvím odlišně od toho, co si myslím, myslím odlišně od toho, jak bych měl myslet, a tak to vše přechází do nejhlubší tmy.“