Týkající se: tabák

„Když jsem otevřel dveře, bylo mým prvním dojmem, že u nás hoří, neboť místnost byla tak plná kouře, že stolní lampa jen matně prosvítala. Když jsem vstoupil, mé obavy se arci rozptýlily, neboť kouř, jenž mě začal rdousit a způsobil mi záchvat kašle, byl čpavý dým silného hrubého tabáku. Za namodralým mrakem jsem nejasně rozpoznával mlhavé obrysy Sherlocka Holmese.“

„Objevení tabáku bylo pro nás zahaleče, pravým požehnáním. Čím zaměstnával státní úředník svou mysl před časy Sira Waltera, to si věru těžko dovedu představit.“

„Já sám jsem začal kouřit až ve 27 letech, kdy se můj organismus plně vyvinul a tabák vůči němu není nebezpečný.“

„Tabák je prevence proti alzheimerovi a parkinsonovi. Na rakovinu plic totiž umřete dřív, než dostanete tyto choroby.“

„Ať si říká Aristoteles a celá filosofie, co chce, tabáku se nic nevyrovná.“

„(O snech)… Tvrdím, že v devadesáti devíti případech ze sta jsou sny šmízo, brak, haraburdí, veteš, zadina, šmejd a plevel, které nestojí za fajfku tabáku. Jsou sice virtuosové ve snech, jako například pan K. M. Čapek-Chod, kterému se zdá, co si před usnutím umíní, takže si může předem udělat koncertní program snů na celou noc; ale my všichni ostatní si dnes upřímně řekněme, že za rok tak dva tři sny se povedou a stojí za to, aby si je člověk pamatoval, ale jinak že máme sny tuctové, plytké, všední, směšné, nicotné, pitvorné, trapné, nestydaté, nemotorné, jaklové a nedůstojné. A krom toho popletené, nesmyslné, stokrát opakovené, děravé, nejasné, zločinné, nudné, šmírařské a nejapné. A nadto ještě hloupé, bez děje, nastavované a mrzké a pokořující; a nás vůbec nehodné.“

„Nejdříve stvořil bůh muže, pak ženu. Potom mu muže přišlo líto a dal mu tabák.“