Týkající se: svět

„Svět je plný samozřejmostí, kterých si jakživ nikdo nevšimne.“

„Poslouchej čtenáři! Jestli ti někdo tvrdil, že není ve světě tak skutečná věc, jako pravá, trvalá láska. Ať mu vyříznou ten opovrženíhodný jazyk! Poslouchej mě čtenáři a jenom mě, a já ti ukážu takovou lásku. Rukopisy nehoří!“

„Svět je absolutní hříčkou Mé absolutní Vůle… Svět je to, co v každý okamžik já z něho míti chci.“

„Všechno dobře dopadne, na tom je postaven svět.“

„Buď je svět dobrý, a pak nemůžeme nic ztratit, anebo špatný, a pak naň nasrat – a tím stane se dobrým teprv.“

„Všechno na světě se dá přežít, má -li člověk zázemí souhlasného pocitu. Lásky, přátelství, náboženství… také politické víry, myšlenku.“

„Matematika je jazyk, kterým Bůh napsal svět.“

„Od té doby, co křesťané do značné míry přestali myslet na druhý svět, se v tomto ohledu stali tak neúčinnými.“

„Bůh k nám potichu mluví uprostřed našich potěšení, hovoří v našem svědomí, ale volá v našich bolestech: je to jeho megafon, kterým burcuje hluchý svět.“

„Za druhé světové války plakáty hlásaly, že „lehkomyslné řeči nás mohou stát život“. Právě tak je pravda, že „lehkomyslný život nás může stát řeči“. Náš lehkomyslný život přijde do řečí světa, kterému tak dáváme příležitost zpochybnit pravdu křesťanství samého. “

„Každý svět jednou skončí a vznešená smrt je přepych, který si mohou koupit i ti nejchudší.“

„Tvoji předkové jsou král Adam a královna Eva. A to je taková čest,že i ten nejubožejší žebrák může pozvednout hlavu a zároveň taková hanba,že ji musí sklonit i ten nejmocnější vládce na světě.“

„Lidé jsou obojživelníci – napůl duchové, napůl zvířata… Jakožto duchové patří do věčného světa, ale jakožto zvířata jsou obyvateli času.“

„Žádná žena není tak atraktivní, aby ještě nezískala ve světě svící a ve večerní toaletě.“

„Celé neštěstí tohoto světa pochází z toho, že je mnohem lehčí ztratit dobré zvyky než špatné.“

„Dějiny světa bohužel nejsou, jak se většinou podávají, jen dějinami lidské odvahy, nýbrž dějinami lidské zbabělosti.“

„…ale jen v prvních letech mládí se člověku zdá, že náhoda je identická s osudem. Později už víme, že vlastní dráha života je určena zevnitř; ať se nám jakkoliv zdá, že naše cesta se zmateně a nesmyslně odklání od našich přání, vždy nás nakonec k našemu neviditelnému cíli přece dovede.“

„Svět je skutečně těžké místo.“

„S naší láskou bychom mohli zachránit svět.“

„Dej mi lásku, dej mi mír ve světě, dej mi světlo, dej mi život.“