Týkající se: svědomí

„Svědomí jest své poznání, jímž se člověk sám zná a jest-li vinen hříchem či není a umí rozeznávati, jest-li hřích či není.“

„Svědomí jest své poznání, jímž se člověk sám zná a jest-li vinen hříchem či není a umí rozeznávati, jest-li hřích či není. Člověk má se varovati svědomí příliš širokého i svědomí příliš úzkého. Neb svědomí široké často má zlé za dobré, hřích za nehřích… A slove široké mínění, že jakož velký pytel slove široký, že velké věci v se béře, neb dům široký neb vrata široká, jimiž bez zavazení velký kůň, velbloud neb vůz projede, též to svědomí béře v sebe veliké hříchy. Také se má člověk varovati svědomí příliš úzkého, neb to vede člověka k zoufalství, neb dí člověku, že jest příliš zlý, že se hříchů právě nekaje neb nezpovídal, že nic dobře nečiní, a tak že dobré položí člověku za zlé. (Dcerka)“

„Protož diem to k svědomí, že bych znal cizozemce odkudkoli, v jeho ctnosti an viece boha miluje, a o dobré stojí než moj vlastní bratr, byl mi milejší než bratr.“

„Boje se ublížiti svědomí svému, býti lhářem před Bohem a dáti pohoršení posluchačům a učedníkům svým, nemohu učení a spisů svých odpřísáhnouti ani odvolati!“

„Jeden doktor mi řekl, že ať bych ve snaze podvoliti se koncilu učinil cokoli, všechno je mi dobré a dovolené, a dodal: „Kdyby koncil řekl, ‚Ty máš jenom jedno oko‘, ačkoli máš dvě, musil bys s koncilem vyznati, že tomu tak jest.“ Řekl jsem mu: „I kdyby mi to celý svět říkal, já, maje rozum, jehož nyní užívám, nemohl bych to říci bez odporu svědomí.““

„Kdyby celý svět mi říkal něco, co se vzpírá mému rozumu, nemohl bych takovou věc tvrdit bez odporu svědomí.“

„Není nutné, aby se náš rozum nikdy nemýlil, stačí, dosvědčí-li nám svědomí, že nám nikdy nescházelo odhodlání a ctnost.“

„Svědomí, to je ten tichý hlásek, který nám šeptá, že se někdo dívá.“

„Lenoši pocítí velké výčitky svědomí na konci časů.“

„Smrt je pro toho, kdo má pokojné svědomí, potěšením, radostí, přechodem uvádějícím do věčného štěstí; a naopak pro toho, kdo má hřích na duši, je největším strachem, jaký může existovat, utrpením, zklamáním.“

„Nahlíženo z bezpečného závětří středního věku musím přiznat, že většinu mých hrdinských rozhodnutí měly na svědomí ženy.“

„Šťastný, opravdu šťastný je ten kdo může říct, že vlastní dnešní den kdo s čistým svědomím vždy může prohlásit. Zítřku, dělej co, co chceš já dnes jsem mohl žít.“

„A to ti buď kovovým valem: mít vždycky svědomí čisté a neblednout pro žádnou vinu.“

„Musíme se přesvědčit, že cíl, který hledáme, je společnost v míru sama se sebou, společnost, která může žít se svým svědomím.“

„Svědomí je tak dobře vychované, že se okamžitě přestane hlásit těm, kteří mu nechtějí naslouchat.“

„Nejvíce lidí klopýtá o práh svědomí.“

„Pokládám ožralství sice za neřest zbabělou a pitomou, ale zato méně zlomyslnou a méně škodlivou, než jsou neřesti ostatní, které téměř všechny poškozují přímo veřejný prospěch společnosti… Tato neřest nepřijde tak draho našemu svědomí jako ty druhé. A mimo to není těžké si ji opatřit, je k ní vhodná příležitost, což také stojí za úvahu.“

„Organizace, která myslí pouze v dimenzích od jedněch voleb ke druhým a kde automaticky generace otců vystřídají synové, není žádnou politickou stranou, nýbrž čínským klanem. Není tělesem, které je vedeno myšlením a svědomím občanské kontinuity, nýbrž se jedná o indiánskou tlupu, spoutanou pokrevními svazky a vlastními předsudky.“

„Kdo byl navštěvoval školy po deset let, tenť může toho s pokojným svědomím zanechati, ona jest to práce nadmíru těžká a ne tuze vážená.“

„Není bezpečné ani čestné jednat v rozporu s vlastním svědomím.“