Týkající se: strom

„Má-li tvá ruka nadbytek, buď štědrý jako strom datlový; ale nemůžeš-li nic poskytnouti, buď azaď, neboli muž volný jako cypřiš.“
„Opravdová podstata a jednoduchost života lidského v dobách prvotních měla v sobě alespoň tu přednost, že mohl žíti v přírodě stále jako host. Když se posilnil pokrmem a spánkem, pomýšlel na další cestu. Svět mu byl takřka stanem a on se buď províjel údolími, nebo procházel rovinami, zlézal horské vrcholy. Ale běda! Lidé se stali nástroji svých nástrojů. Člověk, který si beze všeho trhal ovoce, když měl hlad, se stal farmářem, a kdo si vybral za přístřeší strom, byl domácím pánem. My už nerozbíjíme své ležení jenom na noc, nýbrž usadili jsme se na zemi a zapomněli na nebesa. Přijali jsme křesťanství jenom jako zlepšený způsob zemědělství. Vystavěli jsme si pro život vezdejší rodinné obydlí a pro to, co přijde potom, rodinný hrob.“
„Mnoho mužů slouží státu ne jako lidé, ale jako stroje. Oni tvoří armádu, zálohy… ve většině případů nevládnou vlastním úsudkem, nebo morálním smyslem, jsou jako stromy a půda a kameny… Takoví lidé si nezaslouží více respektu než slamění strašáci. Mají stejnou cenu jako poslušní psi nebo koně. A přece jsou právě tito lidé považováni za dobré občany.“
„Zatímco tisíce lidí se pokoušejí usekat výhonky ďáblova stromu, jenom jeden zatne sekeru do jeho kořenů.“
„Vše v přírodě – každá květina, každý strom a každé zvíře nás může mnohému naučit.“
„Napsal osm knih. Jistě by udělal lépe, kdyby zasadil osm stromů nebo zplodil osm dětí.“
„Můžeme kácet lesy, je-li to nutné, ale je čas skoncovat s jejich ničením. Lesy… naříkají pod sekyrou, miliardy stromů hynou, doupata divoké zvěře a ptáků osiřují, řeky se zanášejí pískem a vysychají, čarovné krajiny mizí.“
„Důvěra je nejkrásnější věc, květ lásky Když chybí lásce živá, silná, nezvratná důvěra, tehdy je podobna pěknému silnému stromu, který má podťaté hlavní kořeny, slabý větřík ho vyvrátí.“
„Náhoda je květ poezie na stromě všedního života.“
„Má žena zahájila dietu. Kokosy a banány. Neztratila ani deko, ale umí lézt na stromy.“
„Když hledím na krásný strom, bojím se pohlédnout níže k jeho kořenům, abych tam nespatřil připravenou sekyru.“
„Kdykoli rozkvete ovocný strom, kdykoli matka porodí dítě, kdykoli básník napíše báseň, svět se obrozuje.“
„Lidská řeč je strom, jehož kořeny sají své živné látky z půdy mlčení.“
„Zelené listy stromu, nesoucí ještě osvěžující krůpěje ranní spršky – jaký to obraz slávy světa.“
„Cítím bratrskou sympatii k stromům stojícím osaměle v širé krajině.“
„Čistou radost hledej u stromů a květin, u ptáků v ovzduší a u ryb ve vodě.“
„Den po dni, list po listu trháme ze stromu svého života. Jaký podzimní čas nás asi zamrazí, až bude poslední větev holá.“
„Mějte stromy v úctě – každým svým dechem očišťují a obohacují náš svět.“
„Umění je strom, který má kořen v minulosti, kmen v přítomnosti a korunu v budoucnosti.“
„Po ovoci se poznává strom. – E fructu cognoscitur arbor.“