Týkající se: štěstí

„Štěstí spočívá v častém opakování věcí, které vám způsobují radost.“
„Štěstí se dá definovat jen negativně.“
„Devět desetin našeho štěstí spočívá výlučně ve zdraví. S ním se stává všechno zdrojem požitku. Naproti tomu bez něho není žádný vnější statek, ať je jakéhokoliv druhu, uchopitelný.“
„Je těžké najít štěstí uvnitř sebe, ale je nemožné ho najít kdekoli jinde.“
„Slast a štěstí, to je pouze něco negativního, totiž nepřítomnost bolesti. Bolest je vlastní realitou života.“
„Není horší cesty za štěstím než hýření ve „vybrané společnosti“, neboť tím se jen snažíme změnit svou existenci ve sled veselí, požitků a potěšení, v němž se nevyhneme zklamání.“
„O významu zdraví nejlépe svědčí to, že zdravý žebrák je šťastnější než nemocný král.“
„Jeden pohled stačí, abychom zjistili, že lidské štěstí má dva nepřátele – utrpení a nudu.“
„Jen hlupák se domnívá, že štěstí pochází z vnějšku, z předmětu; štěstí nebo neštěstí přichází pouze z našeho nitra.“
„Stáří se dovede lépe vyhýbat neštěstím, ale mládí je dovede lépe snášet.“
„Lidé se starají tisíckrát více o to, aby získali bohatství, než aby vzdělali svůj rozum a své srdce, ačkoli je pro lidské štěstí nepochybně důležitější, co člověk je, než co člověk má.“
„Štěstí patří těm, kdo si vystačí sami, protože všechny vnější zdroje štěstí jsou nejisté, nespolehlivé, pomíjivé a závislé na okolnostech.“
„Štěstí je dočasná absence přání a tužeb. Chtění je formou bolesti.“
„Pro naše štěstí je důležitější, co člověk je, než co člověk má.“
„Štěstí i neštěstí přichází pro naše dobro.“
„Zcela šťasten se necítí nikdo, ledaže by byl opilý.“
„Zdravý ubožák je šťastnější než nemocný král.“
„Každý člověk chce být šťastný, ale aby takový mohl být, nejprve musí vědět, co je štěstí. Štěstí přirozeného člověka je tak jednoduché jako jeho život. Spočívá v tom, aby netrpěl, aby byl zdravý, svobodný a měl, co potřebuje. Štěstí morálního člověka je něco jiného …“
„Štěstí je trvalý stav, který není v tomto světě a pro člověka možný.“
„Předmětem našeho opravdového studia je studium lidského postavení. Kdo z nás dokáže nejlépe snášet štěstí a neštěstí tohoto života, je podle mého mínění nejlépe vychovaný; z toho vyplývá, že opravdová výchova spočívá méně v předpisech a jako ve cvičeních. Učit se začínáme, když začínáme žít; naše výchova začíná našim narozením; naší první učitelkou je kojná. Proto i slovo „chovat“ mělo původně jiný smysl, jaký mu dnes my dáváme; znamenalo živit.“