Týkající se: stavba

„Věděla jsem, že vnímali tentýž pocit sounáležitosti jako já, tentýž pocit domova – ne stavby z malty a cihel, ale z těl, z rukou, které dokážou tisknout, z paží, co umí objímat, z úsměvů, které můžou potěšit. Tak jednoduché a přitom tak vzácné.“

„Podobně jako protijaderní aktivisté u Temelína jsem ochoten přivazovat se vlastním tělem a bránit, aby Národní knihovna v takové podobě na Letné byla.“

„Pokání musí vykopat základy, ale svatost vztyčí stavbu a pokládá svrchní kámen. Pokání je vyčištění odpadků z chrámu hříchu; svatost staví nový chrám, který zdědí Bůh náš Pán. Pokání a touha po svatosti nemohou být nikdy odděleny.“

„Na všechen způsob bude mít naše divadlo tu slávu, že jeho stavba trvala nejdýl ze všech divadel na světě! A bude-li konečně jednou dostavěno, což se řadou nepředvídaných náhod přece snad může někdy přihodit, budou dávno mrtvi už i vnukové těch, kteří na divadlo přispívali proto, aby se v něm hrálo, a nikdo se nebude více pamatovat, proč byla budova ta vlastně vystavena. Jde to s naší stavbou divadelní kupředu jako s českou politikou a jako se vším u nás.“

„Anekdota je pro mne klidně vyprávěný příběh, který zasahuje pointou. Bodem. Posledními slovy. Stavbou, která k tomuto vrcholu poklidně míří.“

„Téměř od doby Xavierovy přítomnosti na pobřeží se začalo pracovat na stavbě legend a pevně věřilo, že má zázračné síly, které se rozšířily i na vzkříšení mrtvých. Xavier nikdy neudělal takové extravagantní nároky pro sebe.“

„Rozdíl mezi málo a mnoho je třeba v tom, že jedna cihla je na stavbu málo, ale když někomu spadne na hlavu, je to mnoho.“

„To je všechno krásné – kdo je sám, nemůže být opuštěn. Ale někdy večer se hroutí celá ta umělá stavba, život se změní ve zvlykavou, uštvanou melodii, ve vír divokých tužeb žádostí, trudnomyslnosti a touhy dostat se z té nesmyslné dospělosti, vybřednout z nesmyslného monotónního věčného kolovratu, lhostejno kam. Ach ta ubohá potřeba trochy tepla – nemohly by to být dvě ruce a laskavá tvář? A nebo i to je jen šálení a marnost a únik? Je vůbec ještě něco jiného než osamělost?“