Týkající se: starost

„Časem starosti slábnou.“
„Ačkoli žijeme dnes, přec staré chválíme časy.“
„Víno povzbuzuje ducha, rozněcuje srdce, zbavuje neklidu, vyvolává veselí. Chudý se pokládá za bohatého, černé chmury a starosti se rozplývají a čelo se vyjasňuje.“
„Zdálo se, že jediné starosti by mu mohly působit sklony malých věcí rotovat kolem něj a občasný příliv.“
„(Úvahy starého umírajícího mága) Všechno je poslední dobou nějaké mizerné. (…) V ničem není ten správný život. A dni jsou taky kratší. Hmm. Něco se na nich pokazilo. Nejsou to prostě ty staré dny. Hmm. Každý z nich trvá celou věčnost, což je divné, protože dny v množném čísle letí jako splašené.“
„Uvnitř každého starého člověka je mladý člověk, který přemýšlí, co se to vlastně stalo.“
„Starý král mi kdysi řekl, že bohové dali lidem smysl pro humor, aby jim vynahradili to, že jim nejdřív dali sex.“
„Láska je stav duše. Něco jiného je, když člověk vzplane poprvé, jinak ji vidí táta a máma s dětmi a jinak staří lidé v takzvaném prázdném bytě. Láska je slovo a slova jsou ošidná.“
„A přijde den, kdy už ani staří nebudeme.“
„Stará se více o starověké dějiny než o svůj vlastní chrup.“
„Co brání reformě? Lidé si zachovali starý způsob myšlení, mezi jiným i chuť k jídlu.“
„Nic není příliš veliké, může-li to obsáhnout lidské oko, ani příliš staré, dokud si na to lidstvo ještě vzpomíná.“
„Stará kormidla měla alespoň tvar vesla.“
„Radost z toho, že někdo objeví něco nového, je omyl starý 6000 let.“
„Lidé vyžadují jen v prvních týdnech od hofmistra, knížete, faráře ap. zvláštní přednosti; poté může vše zůstat při starém.“
„Osobu, ktorá naplno miluje život, priťahuje sám proces života a sám rast vo všetkých možných oblastiach. Dáva prednosť tomu skôr konštruovať, vytvárať nové než zachovávať starý stav. Je schopná obdivu, radšej vidí niečo nového, dáva tomu prednosť pred istotou, s ktorou sa overí staré. Skôr než bezpečie miluje dobrodružnosť života.“
„Dokonce ještě v osmnáctém století narážíme na zákony, které zakazují kupci přebírat svému konkurentu zákazníky tím, že se bude snažit o přitažlivější vzhled svého krámu, nebo že vychválí své zboží ke škodě druhého obchodníka. Teprve s plným rozvinutím kapitalismu – stejně jako ve starších srovnatelných společenských systémech, například ve starém Římě – se chtivost začala šířit jako hlavní motiv jednání mezi rostoucí počet občanů. Přesto je chtivost – snad vzhledem ke stále živým náboženským tradicím – motivem, k němuž se málokdo přizná přímo. Tento rozpor byl odstraněn tím, že se chtivost začala interpretovat jako sledování vlastního zájmu.“
„Ne ten, kdo má mnoho, je bohatý, nýbrž ten, kdo mnoho dává. Sběrač pokladů, který trpí strachem a starostí, aby nic neztratil, je v psychologickém smyslu chudý, zbídačelý člověk, bez ohledu na to, kolik má. Kdo je schopen rozdávat sám sebe, je bohatý.“
„Ne ten, kdo má mnoho, je bohatý, nýbrž ten, kdo mnoho dává. Sběrač pokladů, který trpí strachem a starostí, aby nic neztratil, je v psychologickém smyslu chudý, zbídačelý člověk, bez ohledu na to, kolik má. Kdo je schopen rozdávat sám sebe, je bohatý.“
„V psychoanalytické terapii můžeme pravidelně pozorovat, že když se dotkneme vytěsněného materiálu, vyvoláme odpor. Tento jev však zdaleka nepozorujeme jen v psychoanalytické práci. I v denním životě pro něj nacházíme bohatě příkladů. Kdo by se nesetkal s pobouřenou reakcí matky, které někdo řekl, že chce držet své děti blízko sebe, jen protože je chce vlastnit a ovládat – a ne proto, že je tak velice miluje? Nebo když někdo řekne otci, že jeho starosti o panenství jeho dcery jsou motivovány jeho vlastním sexuálním zájmem o ni?“