Všechny emodži
Hry
Citáty
Blog
Home
»
stálost
Týkající se: stálost
„Kdo miluje, má stále plné ruce práce.“
„Stále více lidí se přiklánělo k názoru, že udělali nenapravitelnou chybu, už tehdy, když slezli ze stromů. Někteří dokonce tvrdili, že chybou bylo vůbec na ty stromy lézt, že měli všichni pěkně zůstat v oceánech.“
„Pro svého psa je každý člověk Napoleonem. Odtud ta stálá obliba psů.“
„S existujícími a stále prodlužovanými příkazy a zákazy se nesmíme smiřovat. Ve svobodné zemi má mít člověk právo jít, kam chce. Je-li mu to odpíráno, má se snažit posouvat hranice možného – ne jen pro sebe, ale pro všechny.“
„Srdce je nestálé. Jak jinak by mohlo udržovat v člověku život.“
„Pohled vlády na ekonomiku by se dal shrnout do několika krátkých frází: Pokud se to hýbe, zdaň to. Když se to stále hýbe, reguluj to. A když se to přestane hýbat, dotuj to.“
„Společné pravidlo pro našeho ducha i tělo je: mohou prospívat, jen když jsou stále živeny.“
„Starší muž moudří tím, že se mu stále více přestávají líbit mladé ženy.“
„Lidé proto hynou, ježto na rozdíl od hvězd stále kroužících nemohou připojit začátek ke konci.“
„Život je nepochopitelný zázrak, protože se sice stále opotřebovává a drolí, a přesto trvá a stojí pevně, jako most na Drině.“
„Holky mám stále rád, jenom si nemůžu vzpomenout kvůli čemu. Ale mám to někde napsaný. Jenže ten notes zas nemůžu najít.“
„Kdo není stále moudřejší, není ani moudrý.“
„Jeho chyby byly sice stále stejné, ale výmluvy vždy originální.“
„Láska moje roste tím, že se stále dává, roste – ale tráví mě, jak plamen tráví olej v lampě.“
„Ženy zůstávají stále dětmi, které žijí z očekávání.“
„Naděje je to s křídly, co hnízdí uvnitř nás a pěje píseň beze slov a stále zvedá hlas.“
„Jako všechny zákony světa, i pravda je stálé a neměnná.“
„Vysoké podpatky vynalezla žena, kterou muži stále líbali na čelo.“
„I když bereme v úvahu, že láska netrvá stále, přece nade vším vítězí.“
„Často slýcháme o hrubosti nastupující generace. Sám patřím mezi staříky a dalo by se očekávat, že se postavím na stranu starších, ale ve skutečnosti mě více zaráží špatné chování rodičů k dětem než dětí k rodičům. Kdo z nás by se necítil v rozpacích při rodinném obědě, kde otec nebo matka jednají se svými dospělými potomky tak nezdvořile, že kdyby se tak chovali k jakýmkoli jiným mladým lidem, bylo by to jen příčinou ukončení známosti? Dogmaticky trvají na svém ve věcech, kterým jejich děti rozumějí lépe než oni, nezdvořile je přerušují, zcela zjevně si protiřečí, zesměšňují věci, které mladí berou vážně (někdy třeba jejich náboženství), urážlivě se vyjadřují o jejich přátelích. To všechno dává snadnou odpověď na otázku „Proč jsou stále pryč? Proč mají kteroukoli jinou domácnost raději než svůj vlastní domov?“ Kdo by nedal přednost zdvořilosti před nekulturností?“
1
2
…
13
Následující