Týkající se: stádo

„Skutečný vůdce je jako pastýř, který zůstává za stádem a vepředu nechává jít ty nejmrštnější, za kterými jdou ostatní, aniž by si uvědomovali, že jsou řízeni zezadu.“

„Stádo se chytá snadněji než jednotlivé kusy.“

„Pokrok,” prohlásil, “je jako stádo sviní v humně. Z takého stáda, to sa mosí uznat, je užitek. Je uzený špek, je ovar, je prejt, sú klobásky, sú nožky v rosolu. Tož sa nesmí ohrnovat nos, že je všecko posrané.“

„Je krásná věc něčemu velet, i kdyby to bylo jen stádo dobytka.“

„Chceš-li být zdravý a normální, jdi do stáda.“

„Chudák musí počítat své stádo.“

„Z čeho jsem smutný? Z toho, že jsme vsadili na krámy a na prosperitu a zapomněli jsme na Boha, na duši i na to, že máme kulturu, že máme taky rádi krásné věci, které nás odlišují od toho žraní jako stádo. Že se měníme na zvířata, na příští otroky a děláme to dobrovolně.“

„Mé stádo s jedinou ovcí.“

„Osel přijme každý náklad, jen když může jít v čele stáda.“

„Stádní konformita má jen jednu výhodu: je trvalá, netrpí křečovitými výkyvy. Jednotlivec se zavádí do šablony konformity ve věku tří až čtyř let a od té doby nikdy neztratí kontakt se stádem. I jeho pohřeb, na který pohlíží jako na poslední velkou společenskou událost svého života, je v přesné shodě se šablonou.“

„Václav Klaus je jediný silný protihráč, kterého jsem v politickém životě ČR potkal. Všichni ostatní byli stádo šašků.“

„Každá generace má (totiž) soubor svých vášní, lásek a záujmů jež vyznává s jistotou urputností, aby se tak odlišila od starších a utvrdila v generační svébytnosti. Podrobení takové generační mentalitě (té pýše stáda) mi bylo vždycky protivné.“

„Kdo chce být vzorným členem stáda ovcí, musí být především ovce.“