Týkající se: srdce

„Srdce a vnitřní zápal to je, co nás činí výmluvnými.“
„O lásku prosíme, lidé boží, otevřte srdce.“
„Lidé se chtějí sebe zmocniti. A nejvíce v lásce. Tím také svrchovaně trpí. Poznávají, že člověk je v jádru svobodný. Byť bychom jakkoli pevně drželi jeho srdce, nikdy tomu neuvěříme.“
„Přišel jsem na svět, abych si postavil život dle obrazu srdce svého.“
„Kdosi říkal, že žena je zázrak, kdosi, že vše na světě je zázrak. Myslím si, že zázrak netvoří bůh, ale lidské srdce. Vše, co milujeme, stává se zázrakem. A proto je to pro nás nejvíce žena.“
„Musí se zabít, musí se žít, ruce jsou zbraně, srdce štít.“
„Zde leží Jiří Wolker, básník, jenž miloval světa pro spravedlnost jeho šel se bít.Dřív než moh’ srdce k boji vytasit,zemřel – mlád dvacet čtyři let.“
„Záleží-li vám na dobrém trávení, dejte na mou radu: nemluvte při jídle o bolševismu a o medicíně. A chraň vás bůh, abyste před obědem vzal do rukou sovětské noviny….. Pacienti, kteří noviny nečtou, se cítí výborně. A když jsem je nutil – kvůli svému experimentu – číst Pravdu, ubývali na váze.“
„Trp člověče, jestli ti rvou po kouscích srdce, poděkuj jim ještě za svá trápení. Jsou krásnější než neurčitá prázdnota těch, kteří nemají čeho litovat.“
„I ten nejmenší člověk má nějakou velkou lásku, pokud je jeho srdce normální.“
„Srdce pohrdá krásou obličeje jako večerní maskou na karnevalu života.“
„Kdo chce pochopit hudbu, nepotřebuje ani tak sluch, jako srdce.“
„Srdcem křesťanství je mýtus, který je také skutečností.“
„Se zlým srdcem jsou dlouhé dny jen neustálým utrpením.“
„Milovat znamená být zranitelný. Milujte cokoli a vaše srdce bude určitě pomačkané a možná zlomené.“
„Milujeme-li, jsme zranitelní. Milujte cokoliv, a vaše srdce se bude určitě trápit a nejspíš bude zlomeno. Chcete-li si být jisti tím, že si je zachováte nedotčené, nesmíte je dát nikomu, dokonce ani zvířeti. Pečlivě si své srdce obalte koníčky a drobnými požitky. Vyhněte se všem závazkům. Bezpečně je uzamkněte v klenotnici nebo v rakvi svého sobectví. Ale v této klenotnici – bezpečné, temné, nehybné, bez přístupu vzduchu – se změní. Nebude zlomeno; stane se nezlomitelným, neproniknutelným, nevykupitelným. Alternativou tragédie, nebo přinejmenším toho, že budete tragédii riskovat, je zatracení. Jediným místem mimo nebe, kde můžete být dokonale bezpečni před všemi nebezpečími a zmatky lásky, je peklo.“
„Je dvojí soucit. Jeden, ten zbabělý a sentimentální, který je vlastně jen netrpělivostí srdce, aby se co nejrychleji zbavilo trapného dojetí cizím neštěstím, soucit, který vůbec není soucítěním, nýbrž jen instinktivním odvrácením cizího utrpení od vlastní duše. A ten druhý, který jediný má smysl – ten nesentimentální, avšak tvořivý soucit, který ví, co chce, a je odhodlán trpělivě a s účastenstvím vydržet až do konce svých sil a ještě za něj.— Netrpělivost srdce“
„Není to škoda?Vážně, není to ostuda?Jak jeden druhému lámeme srdcea působíme si bolest.Jak si bereme cizí lásku,náhle bez přemýšlení,zapomínajíc vracet ji zpět.Není to škoda?“
„Možná jsem ztratila srdce, ale ne sebekontrolu.“
„Nemohu déle mlčky naslouchat. Musím s Vámi mluvit pomocí takového prostředku, jaký mám po ruce. Rozrýváte mi duši. Napolo zoufám, napolo doufám. Neříkejte mi, že je příliš pozdě, že ten vzácný cit je navždy pryč. Znovu Vám nabízím své srdce, které pro Vás tluče ještě víc, než když jste je před osm a půl rokem téměř zlomila. Nesmíte říkat, že muž zapomíná rychleji než žena, že jeho láska dříve pohasne. Nemiloval jsem nikoho než Vás. Byl jsem snad nespravedlivý, byl jsem malicherný a uražený, věrný jsem však byl vždycky, jen kvůli Vám jsem přijel do Bathu. Jen na Vás myslím, jen pro Vás dělám plány. – Nepoznala jste to? Cožpak jste neporozuměla mé touze?“