Týkající se: srdce

„To, čemu se říká „srdce“, leží mnohem níž než knoflík u vesty.“
„Lásko, krásný posle nebes! Komu jednou svlažíš rty svým nektarem, do smrti žízní, komu jednou zraníš srdce, nikdy se neuzdraví.“
„Rozum slouží jen tomu, aby bylo čím zraňovat srdce“
„Přátelství je schopen ten, komu lidé neznechutili člověka. Kdo věří a ví, že se v davu vyskytují velkorysí lidé, svrchovaní duchové a dobrá srdce. Ten, kdo se neunaví jejich hledáním a miluje je ještě dříve, nežli je našel.“
„Jestli to moje mysl dokáže pochopit; a mé srdce tomu může věřit – pak to můžu dosáhnout.“
„Kde leží tvůj poklad, tam bude i tvé srdce.“
„Pomalu, velice pomalu se posadil, a jak to udělal, cítil se víc živý a vnímal svoje tělo víc než kdy jindy. Proč nikdy nedocenil zázrak, že je tady, že má mozek, nervy a bušící srdce? Bude po všem… nebo alespoň on tohle opustí.“
„I když možná pocházíme z odlišných míst a mluvíme různými jazyky, naše srdce tlučou jako jedno.“
„Rozdíly v řeči a ve zvyklostech neznamenají vůbec nic, budeme-li mít stejné cíle a otevřená srdce.“
„Když ti srdce chátrá, nenič chlastem játra.“
„Každý může být skvělý… protože kdokoliv může pomáhat. Nemusíte mít vysokoškolský diplom, abyste pomáhali. Nepotřebujete souhlas, abyste sloužili. Potřebujete pouze srdce plné ušlechtilosti. Duši stvořenou láskou.“
„Mír, to neznamená být na místě, kde nejsou žádné problémy, hluk nebo tvrdá práce. To znamená být uprostřed těchto věcí a zůstat klidnými ve svém srdci.“
„K čemu všemu nutíš srdce smrtelníků, prokletý hlade po zlatě!“
„Krutá jsi lásko, kam ty až doženeš smrtelná srdce.“
„Jen k tomu chováme v srdci úctu, co nebudeme mít možnost nikdy milovat.“
„Na lásce není půvabná zamilovanost srdce, ale rozporuplnost mezi srdcem a rozumem.“
„Člověk se narodil, aby žil mezi lidmi. Odlučte ho od lidí, vzdalte ho života a jeho mysl přijde na scestí, zmatou se mu pojmy a v srdci se mu rozbují výstřední myšlenky jako hloží na pusté zemi.“
„Člověk citlivý poslouchá popudů přírody a projeví výkřik svého srdce; v okamžiku, kdy tento výkřik zmírní nebo zesílí, není už sebou samým, nýbrž hercem, který hraje.“
„Člověk je sebou samým od přírody, stává se jiným člověkem prostřednictvím napodobení; srdce, které předstírá, není srdce, které má.“
„Srdce člověka je brzo klidné a brzo zas zastřeno mračny; ale srdce poctivce, podobno divadlu přírody, je vždy velké a krásné, ať je klidné nebo vzrušené.“