Týkající se: spoluobčan

„Věřím v politickou rovnost. Jsou však dva navzájem opačné důvody, proč být demokratem. Můžete si myslet, že všichni lidé jsou tak dobří, že se mohou podílet na vládě republiky, a tak moudří, že republika potřebuje jejich radu. To je podle mého názoru falešná, romantická nauka o demokracii. Na druhé straně můžete věřit, že padlí lidé jsou tak zkažení, že žádnému z nich není možno svěřit nekontrolovanou moc nad jeho spoluobčany. Věřím, že toto je pravým důvodem demokracie – jak říká lord Acton – že „všechna moc korumpuje a absolutní moc korumpuje absolutně.““

„Nechci dál žít v srdcích svých spoluobčanů; chci dál žít ve svém bytě.“

„Já si myslím, že národní umělec jako takový je titul, o kterém je těžko mluvit, protože národním umělcem může být podle mého názoru, když umřel a když součet jeho práce leží na stole, na stole národa, a národ si tý práce váží, akceptuje ji, uzná, že ten člověk něco pro ně udělal. A pak ten národ může říct ano, toto je náš národní umělec. Ale když se usnáší o národním umělectví skupina žijících spoluobčanů, ať jsou jakýkoliv, tak je to furt jenom osobní mínění té skupiny. A nemá to s národním umělectvím vůbec co dělat. A je to jenom titul, jenom metál, s kterým se dá kupčit. A proto já si myslím, že národní umělectví je spíš taková komická záležitost. (…) Zas na druhý straně uznávám, že lidi, já nerad říkám lid, protože to je taková více méně štampilka dneska, na celém světě, ale lidi to mají rádi, protože je to velice lidský. A taky by nemělo smysl se proti tomu bouřit, nebo to zesměšňovat, protože bych v první řadě zklamal ty, kterým se to líbí, který mi to přejou.“