Týkající se: socha

„Mlčení je plno potencionální moudrosti a vtipu – jako dosud neotesaný mramor slavné sochy.“

„Veliká socha nebo obraz vyrůstají silou umělcovy tvorby jako dítě v matčině lůně; duch, jenž řídí jeho ruce při utváření díla, si není schopen vysvětlit původ, stádia nebo prostředky tvůrčího procesu.“

„Když mudrc otevře ústa, vyjdou samy najevo krásy jeho duše, tak jako krásy chrámových soch.“

„V egyptských Thébách bylo možno vidět sochy soudců bez rukou a sochu jejich předsedy s očima sklopenýma k zemi. Tím bylo naznačováno, že se nesluší, aby ty, kdož soudí, nějak ovlivňovaly dary nebo pohled na obžalované.“

„Národ pokrývající pomezní sloupy upomínkami na události malicherné, je národ malicherný, národ lijící sochy mužům nepatrným, je sám nepatrnější než mužové ti.“

„Jednou prosil o almužnu sochu, a když byl dotázán, proč tak učinil, tak odpověděl: „Abych si procvičil odmítnutí“.“

„Jak nepříjemně se asi cítí socha, která na vysokém pomníku ční volně do prostoru, odevšad viditelná. To bych věru raději byl přemalá soška neznámého svatého na chalupě ve výklenku, v němž bych měl chráněna záda a pod nímž by jen jednou do roka třaslavá ruka rozsvítila svíčičku.“

„Masivní zlatá socha s názvem Bída.“

„Největší umělecké zážitky jsem pocítil tehdy, když jsem si náhle uvědomil tu nádheru soch, které vytvořili anonymní afričtí umělci. Tato díla svou religiózní, vášnivě rigorózní logikou jsou nejsilnější a nejkrásnější, co lidská vynalézavost vytvořila.“

„Matematika se popravdě řečeno nepyšní pouze pravdivostí, ale také svrchovanou krásu – krásou chladnou a strohou, jakou nalézáme u soch; krásou, jež se neodvolává k žádné slabé stránce naší přirozenosti; krásou bez zbytečného pozlátka, které je běžné v hudbě či malířství – a přesto vznešeně čistou a stroze dokonalou, takovou, již se pyšní jen největší umělecká díla.“

„Můj milostný život je děsivý – naposledy jsem byl uvnitř ženy při návštěvě Sochy svobody“

„Člověk, který prožívá každý okamžik s takovou intenzitou, že se mu život stal rájem, že se mu život sám zdá být božským, nemá potřebu uctívat mrtvé sochy, mrtvé písmo, prohnilé ideologie a hloupé pověry.“

„Opravdu velká umělecká díla- stará řecká socha nebo portrét Velasqueze- jsou vždycky moderní, vždycky současná, vždycky našich časů.“