Týkající se: slunce

„Držte obličej směrem ke slunci a nikdy neuvidíte stíny.“
„Důvod, proč slunce za letních večerů, a obzvláště v parcích, klesá tak nízko je, aby bylo lépe vidět, jak holkám poskakují kozičky. Jsem přesvědčen, že je to tak. A jsem si jist, že kdyby člověk tuhle teorii rozvedl, zjistil by, že naprosto přirozeně a logicky vyplývá ze všeho, o čem mluvil Darwin. To je jisté. To je nepopiratelné. A navíc se mi to moc líbí.“
„Cítil se jako stará houba namočená v parafínu a ponechaná k uschnutí na slunci.“
„Závist je, když neradi vidíme, že slunce svítí i jiným lidem.“
„Slunce není žluté, je to kuře.“
„Člověk si nemůže koupit východ slunce nebo já nevím, oko studánky. Ale samozřejmě není k zaplacení ani cit, vztah, láska, smysl pro humor a celková citlivost.“
„Slunce je ploché.“
„Duše je nesmrtelná, poněvadž se podobá nesmrtelným bytostem, a to je proto, ježto se věčně pohybuje, neboť všechny božské bytosti se také bez ustání věčně pohybují, měsíc, slunce, hvězdy i celá obloha.“
„V rozlehlém brambořišti osamělá slunečnice pod zataženým nebem. Stojí obrácená k východu, protože slunce celý den nevyšlo zpod mraků a nyní je za mraky kdesi na západě. Jenže slunečnice zřejmě ztratila orientaci, a tak stojí celá bez sebe už od rána a čeká na slunce…“
„Mraky přicházejí do mého života plovoucí od jiných dnů nikoli, aby vylévaly déšť nebo přinášely bouře, ale aby dávaly barvu mému západu slunce.“
„Pokud pláčete, protože slunce odešlo z vašeho života, vaše slzy vám budou bránit ve spatření hvězd.“
„Když slunce zapadlo, žádná svíce ho nemůže nahradit.“
„Když čteš povídky Antona Čechova, je ti jako jako ve smutný den pozdního podzimu, kdy je vzduch tak průzračný a tak ostře se v něm rýsují holé stromy, těsné domy, šediví lidé. Všechno je takové divné, opuštěné, nehybné a bezmocné … Autorův rozum osvětluje jako podzimní slunce s krutým jasem rozbité cesty, křivé ulice, těsné a špinavé domy, ve kterých se zalykají nudou a leností malincí, ubozí lidé a naplňují tyto své domy nesmyslným, ospalým shonem.“
„Umění a láska působí jako slunce – probouzí energii.“
„Co se dálo, bude se dít zase, a co se dělalo, bude se znovu dělat; pod sluncem není nic nového.“
„Daleko na slunci leží moje největší touhy. Možná se k nim nedostanu, ale mohu vzhlédnout a vidět jejich krásu, věřit v ně a pokusit se jít tam, kam vedou.“
„Východ slunce netrvá celé ráno,průtrž mračen netrvá celý den.Zdá se, že má láska vstala a odešla bez varování,ale navždy to nebude tak zlé.Všechno musí pominout,všechno musí zmizet pryč.“
„Epocha vesmírných letů nepřeje tajemství. Kosmonautika mířící ke Slunci a hvězdám sonduje pro nás i v propastech minulosti.“
„Zenit I slunce vychází a zapadá. To jen člověk by chtěl být v zenitu stále.“
„Kdysi jsem se domníval, že za rozbřesku jarních jiter ptáci vítají zpěvem příchod slunce a světa. Dneska vím, že těch několik jitřních minut křičí hrůzou ze světa.“