Týkající se: slož

„Nedopřej svým očím spánku, ani zdřímnout nedávej svým víčkům. Jak gazela vytrhni se z rukou, jako ptáče z rukou čihařových. Jdi k mravenci lenochu, dívej se, jak žije, ať zmoudříš. Ač nemá žádného vůdce, dozorce či vládce, opatřuje si v létě pokrm, o žních sklízí svou potravu. Jak dlouho, lenochu, budeš ležet? Kdy se probudíš ze svého spánku? Trochu si pospíš, trochu zdřímneš, trochu složíš ruce v klín a poležíš si a tvá chudoba přijde jak pobuda a tvá nouze jako ozbrojenec.“

„Říká se, že svět je různobarevný, ve skutečnosti stačí černá a bílá. Zjistíte, že i tak je složen ze spousty krásných obrazů.“

„Tak jako hejno krkavců snesli se na tuto zemi, aby vyklovali každé zrnko zlata a stříbra. Nemají slitování. Jejich srdce zjedovatěla touhou po bohatství. Se vším kupčí, všechno prodávají. Chceš pokřtít dítě? Zaplať! Chceš loupit a vraždit? Zaplať a bude ti odpuštěno. Ale pak, kdyby sám ďábel zaplatil, vstoupil by na nebesa? A za peníze takto vydřené z chudého lidu koně krásné chovají, čeleď nepotřebnou drží, v kostky hrají a na své kuběny drahé věší, zatímco Kristus chodil bos a neměl, kde by hlavu složil.“

„Člověk by měl žít jako vietnamský obchodník – ráno svůj stánek postavit, večer jej složit a mezitím přemýšlet, kde stojím a proč.“

„Jsme složeni z  nesmrtelných atomů. V jistém slova smyslu jsme věční.“

„Jak uplatní člověk svou moc nad druhým, Winstone?- Tím, že ho přinutí trpět.- (…) Poslušnost nestačí. Pokud netrpí, jak si můžeš být jistý, že podléhá tvé vůli a ne své vlastní. Moc spočívá v tom, že člověk způsobí druhému bolest a ponížení, že se lidské vědomí roztrhá na kusy a zase složí do nových tvarů, podle toho, jak si usmyslíme.“

„Kdyby mi tak Bůh chtěl dát nějaké znamení, třeba složit na mé jméno velikou sumu ve švýcarské bance.“