Týkající se: skromnost

„Mudrc je skromný. Zná, jak nezměrné je neznámo.“

„V jeho mírnosti vidím jen klamnou skromnost ledovců.“

„Jeřábi, vlašťovky? Mám raději skromnost vrabců, kteří vzdorují zimě po mém boku.“

„Byl tak skromný, že se dával chválit druhými.“

„Hory jsou hrdé, ale nás živí skromnost nížin.“

„I skromnost má svou pýchu.“

„Skromným není ten, kdo se cítí povznesen vůči pochvalám, ale ten, kdo je vnímavý k pokáráním.“

„Skromnost je u zásluhy to, co stíny na obraze: dávají mu hloubku a vznešenost.“

„První známka úspěchu bývá někdy zároveň poslední známkou skromnosti.“

„Nepohodlí je pro člověka výborná věc, vede ho ke skromnosti a přičinlivosti, udržuje ho v kontaktu s reálným světem a tak dále.“

„Přijímej skromně, zříkej se bez reptání.“

„Jen pozoruj lidi okolo sebe, sám však jim nedávej nahlížet do svého nitra, leč bys seznal duši dobrou, upřímnou a stálou. Buď skromný zdvořilý, ale nadevšecko važ si sám sebe.“

„Muž, když hovoří o svém svědomí, podobá se ženě mluvící o své skromnosti.“

„V mládí bez skromnosti, jak to bývá u mladíků; v mužných letech bez kloudného díla; a žít tak pořád až do zbytečného stáří – tak tomu říkám rána morová.“

„Ze skromnosti se udělala ctnost na ochranu proti ctižádosti talentovaných a nespokojenosti průměrných.“

„Skromností člověk obratně naznačuje, že má ještě mnohem víc předností, než se o něm říká.“

„Skromností se ještě nikdo neomezil ve ctižádosti. Skromnost a ctižádost se totiž nikdy nevyskytují u jednoho člověka pohromadě.“

„Státníci si mohou získat přízeň lidu nejsnáze bezúhonností a skromností.“

„Když zamilovaný odhalí, že jeho láska je opětována, měl by vlastně nad milovanou bytostí vystřízlivět. ‚Jakže? Ona je tak skromná, že miluje dokonce tebe? Nebo tak hloupá? Nebo- nebo-.“

„Skromnost a svědomitost bývají odměňovány jen v románech. V životě jsou využívány a pak odkopnuty.“