Týkající se: sklenička

„… já když čtu, tak vlastně nečtu, já si naberu do zobáčku krásnou větu a cucám ji jako bonbón, jako bych popíjel skleničku likéru, tak dlouho až ta myšlenka se ve mně rozplývá, tak jako alkohol, tak dlouho se do mne vstřebává, až je nejen v mým mozku a srdci, ale hrká mými žilami až do kořínků cév.“

„Po skleničce slivovice, bude ti to myslet více.“

„Zítra odjedu na Vysočinu a tam si sednu ke krbu se skleničkou vína a podívám se do plamenů, no a řeknu vám, že plameny mého krbu jsou tisíckrát zajímavější, než pořady jakékoli televizní stanice!“