Týkající se: selhání

„Šéf své podřízené řídí, vůdce je vede. Šéf je závislý na autoritě, vůdce na dobré vůli. Šéf vzbuzuje strach, vůdce nadšení. Šéf říká „já“, vůdce říká „my“. Šéf se soustřeďuje na viníka při selhání, vůdce na samotné selhání. Šéf ví, jak se má co udělat, vůdce ukazuje, jak to má být. Šéf říká „Jděte!“, vůdce říká „Pojďme!““

„Snažit se znamená riskovat selhání, ale je třeba riskovat, protože největším životním rizikem je nic neriskovat.“

„V žádném případě nesmíte zaměnit jediné selhání s konečnou porážkou.“

„99% selhání pochází od lidí, kteří se vymlouvají.“

„Volá-li kdo kdo smrt na pomoc, když cítí velké bolesti, svědčí to spíše o selhání jeho rozumu než o dobře uváženém rozhodnutí.“

„,, Zmlkněte o neustálém mluvení o „osudu“ a o tom, jak se lidé nemohou změnit! Protože… na rozdíl od mě… nejste „selhání“.““

„Selhání vám nedává důvod se vzdát, pokud věříte..“

„Moje chyba, moje selhání není ve vášních, které mám, ale v mém nedostatku kontroly nad nimi.“

„Veškerá válka je příznakem selhání člověka jako myslícího zvířete.“

„Ještě jednou zopakujme, že životu nepřátelské vášně představují odpověď na existenciální potřeby člověka stejně jako vášně život podporující. Oba typy vášní jsou hluboce lidské. První z nich se vyvíjejí za podmínek, kdy neexistují předpoklady pro uskutečnění těch druhých. Destruktivní člověk může být označen za zlého, protože destruktivita je zlo, přesto zůstává člověkem. Neklesl na úroveň zvířete, není motivován zvířecími instinkty, nemůže změnit strukturu svého mozku. Mohli bychom ho považovat za postiženého existenciálním selháním, za člověka, kterému se nepodařilo rozvinout se podle svých možností a být produktivní. To, jak člověk v tomto ohledu dopadne, závisí v podstatě na tom, zda jsou mu dány společenské podmínky růstu nebo ne. Současně musím dodat, že když říkám, že společenské okolnosti jsou zodpovědné za vývoj člověka, nechci tvrdit, že člověk je bezmocným objektem zevních okolností. Faktory prostředí podporují nebo brzdí vývoj určitých vlastností člověka a určují hranice, v nichž člověk jedná. Přesto však lidský rozum a vůle zůstávají jak individuálně, tak ve společenském měřítku velice mocnými faktory. Dějiny nevytvářejí člověka; člověk se vytváří v procesu dějin sám. Jen dogmatické myšlení, pramenící z lenosti ducha i srdce, se snaží vytvářet zjednodušující černobílá schémata, která brání každému skutečnému porozumění.“

„Selhání – to je prostě příležitost začít znovu, ale tentokrát moudřeji.“

„Mým velkým zájmem není to, zda jste selhali, ale zda jste spokojeni se svým selháním.“

„Nejlepší věc v případě selhání je, že je pouze dočasné. Chopte se toho, naučte se lekci a vraťte se zpět mnohem silnější.“

„Selhání je pouze dočasná změna ve směru, která tě nastaví přímo pro tvůj další úspěch.“

„Poruchy a selhání mysli jsou jako zranění těla, přes veškerou péči, aby se zhojily, zůstane po nich jizva. Vždy ta jediná přetrvá.“

„Ambice jsou posledním útočištěm před selháním.“