Týkající se: sedlo

„Dokud se nesedne a nezačne se psát, nic se nenapíše.“

„Bez ohledu na to, co uděláš nebo jak blbě se kvůli tomu cítíš, život jde prostě dál. Životu je úplně fuk, jestli je ti to líto, jestli jsi naštvaná, zmatená nebo se trápíš. Život si jde klidně dál, a ty můžeš jít s ním, nebo si sednout doprostřed cesty a litovat se.“

„Nedávno jsem byl ve Washingtonu, kde jsem se při soukromých rozhovorech setkal se třemi z klíčových hráčů světové ekonomiky. Byl to šéf americké centrální banky Alan Greenspan, šéf Mezinárodního měnového fondu Horst Köhler a prezident Světové banky James Wolfensohn. Mohu každého ubezpečit, že se znám se všemi na úrovni křestních jmen. Po pozdravu jak se mám a jak se mi prezidentuje, když jsme si vážně sedli, byla otázka všech tří shodná: Jak vyřeší Česká republika problém deficitu svých veřejných financí?“

„Otec si stěžuje na líného, zkaženého syna, který se dal na špatnou cestu, rozhazuje jmění, trápí ostatní členy rodiny i otce samého: „Kdybych zplodil kámen, měl bych si na co sednout. Takhle nic.““

„Nudisté to nemají lehké. Sotva si sednou, tak se přilepí na stoličku.“

„V žádném věku bych se nemohla spokojit s tím, sednout si jen tak ke krbu a dívat se kolem. Život je určený k tomu, aby se prožil. Zvědavost musít být neustále přítomná. Nikdy a za žádných okolností se nesmíme k životu otočit zády.“

„To, co je důležité, je ta naděje, mistře. To je velká součást víry. Dejte lidem sklenici džemu teď a oni si sednou a snědí ji. Konec. Slibte jim tu sklenici do budoucna, a ona je udrží na nohou navěky.“

„Bohatí samozřejmě nepotřebují ani veřejnou dopravu – do vlaku, autobusu, nebo tramvaje si jejich představitelé sednou jen při volební kampani.“

„Zítra odjedu na Vysočinu a tam si sednu ke krbu se skleničkou vína a podívám se do plamenů, no a řeknu vám, že plameny mého krbu jsou tisíckrát zajímavější, než pořady jakékoli televizní stanice!“

„Vždy jsem tvrdil, že bez solidarity mohou přežít bohatí, nemůže však přežít celá společnost. Bohatí nepotřebují státní policii; jejich bodyguardi je ochrání ve střežených vilových čtvrtích. Bohatí nepotřebují funkční veřejné školství nebo veřejné zdravotnictví. Léčí se v luxusních soukromých sanatoriích a děti posílají do drahých soukromých škol. Bohatí samozřejmě nepotřebují ani veřejnou dopravu – do vlaku, autobusu nebo tramvaje si jejich představitelé sednou jen při volební kampani.“

„Na psaní není nic složitého. Jediné co musíte udělat, je sednout si za psací stroj a krvácet.“

„Já musím psát. Když jsem mnohdy mrzutostí nebo starostí sklíčená, jak sednu k psaní, žiji v jiném světě.“

„Ale krása, opravdová krása, ta přestává tam, kde začne intelektuální výraz. Intelekt je už sám o sobě jistý druh přehnanosti a ruší harmonii každé tváře. V okamžiku, kdy si člověk sedne a začne přemýšlet, je hned samý nos nebo samé čelo nebo prostě něco děsného. Jen se podívej na lidi, kteří vynikli v kterémkoli učeném povolání! Jak jsou dokonale oškliví!“

„Ach, ona teprv učí zářit svíce.Jak v uchu černochově náušnicežhne v tváře její spanilost,nad lidský pomysl i nad žádost.Jako když holubička k vranám sedne,tak jiných krása vedle její bledne……že jsem kdy miloval? Ach ne, ó ne!Já lásku neznal do dnešního dne.“

„Když rozum nad něčím zůstane stát, o to rychleji se pak rozběhne. Rozum, který zůstane stát, je v pořádku. Nesmí si lehnout.“