Týkající se: rozlišit

„Bože, dej mi vytrvalost, abych překonal věci, které změnit nemohu, dej mi sílu, abych změnil věci, které změnit mohu, dej mi moudrost, abych tyto věci dokázal rozlišit.“

„Bohužel neexistuje žádná jiná metoda známá vojenské vědě, podle níž by se dal rozlišit pravý důstojník od obratné napodobeniny s hvězdami na rameni, než projití ohněm. Ti praví projdou – nebo udatně zahynou, napodobeniny se zlomí. Někdy při tom lámání zahynou. Ale tragédií je ztráta ostatních… dobrých mužů, seržantů, desátníků a vojínů, kteří se jen osudnou zlou náhodou ocitli pod velením neschopného.“

„Když opravdu milujete, je třeba naučit se odpouštět a umět rozlišit podstatné od nepodstatného.“

„Dále, nebude od věci rozlišit tři druhy a, jakoby, stupně ambicí lidstva. První je těch, kteří touží rozšířit vlastní moc ve své rodné zemi, hrubý a zkažený druh. Druhý je těch, kteří usilují o rozšíření moci a vlády své země mezi lidmi. Tento je jistě důstojnější, ač neméně chtivý. Ale pokud člověk usiluje ustavit a rozšířit vládu a panství samotného lidského rodu nad světem, jeho ambice (má-li být zvána ambicí) je bezpochyby celistvější a vznešenější než ty předchozích druhů. Avšak vláda člověka nad věcmi záleží zcela na uměních a vědách. Neboť nemůžeme vládnout přírodě jinak, než jejím posloucháním.“

„Já však používám určitý filosofický, religionistický a historický materiál výlučně ke znázornění duševních souvislostí. Když například používám pojem Bůh nebo stejně metafyzický pojem energie, pak se tomu nemohu vyhnout, neboť jsou to obrazy, které jsou v lidské duši od počátku. Musím vždy znovu zdůraznit, že ani mravní zákon, ani pojem Bůh, ani jakékoli náboženství nenapadly člověka zvnějšku, jaksi z nebe, ale že to vše má člověk in nuce v sobě a že si to tedy také vytvořil sám ze sebe. Je tudíž naprosto liché si myslet, že k zapuzení těchto strašidel stačí pouhé vysvětlení. Ideje mravního zákona a božství patří k nevykořenitelnému vlastnictví lidské duše. Proto se každá poctivá psychologie, kterou nezaslepilo šosácké osvětářské tmářství, s těmito skutečnostmi musí vyrovnávat. Vysvětlováním ani ironií se jich nezbavíte. Ve fyzice se můžeme obejít bez obrazu Boha, v psychologii je to však zcela určitá veličina, s níž se musí počítat stejně jako s „afektem“, „pudem“, „matkou“ atd. Věčné zaměňování objektu a imaga vede přirozeně k tomu, že ve svém myšlení neumíme rozlišit mezi „Bohem“ a „imagem (obrazem) Boha“, takže se domníváme, že mluvíme o Bohu a že podáváme „teologické“ vysvětlení, když hovoříme o „obrazu Boha“.“

„Je snadné rozlišit romantickou ženu od praktické, neboť jedna touží být Julií proto, aby ji stvořil Shakespeare, a druhá proto, aby pro ni zemřel Romeo: ale je těžké rozlišit, co z toho je romantické, a co praktické.“

„Hlavním úkolem v životě člověka je rozlišit záležitosti na ty, které jsou zcela mimo jeho kontrolu a na ty, které opravdu ovlivnit může.“

„Není snadné rozlišit, co je v současné lidské přirozenosti původní a co umělé, a je dobré znát stav, který již neexistuje, který snad ani nebyl, který pravděpodobně už nikdy nenastane, o kterém však musíme mít nutně správný pojem, abychom správně posoudili svůj současný stav…“