Týkající se: řež

„Navěky a navždy. Nyní v roce 1944. Po všech těch hodinách prožitých. Vektory pokračují ve svém původním směru. Nic je nezastaví. Bez více znalostí než živých emocí. S žádným jiným přáním než pokračovat, dokud se nesetkají. Pomalu. S velkým znepokojením, ale s jistotou, že vše se řídí „zlatým řezem“. Existuje buněčné uspořádání. Existuje pohyb. Tam je světlo. Všechna centra jsou stejná. Pošetilost neexistuje. Jsme stejní, jako jsme byli a jak budeme. Nepočítám s idiotským osudem.“

„Lenivost prožírá srdce lidstva a pohlcuje je jako rez železo.“

„Lidský život je jako železo, které se opotřebovává, jestliže je užíváš, a které stráví rez, jestliže je neužíváš.“

„Ale stejně nevyhnutelně jako se rez ukazuje na železe, provází velké zisky jed závisti.“

„Hniloba zžírá trávu, rez železo a lež duši.“

„Odpověď na otázku: „Co dělal Bůh předtím, než stvořil svět?“ Seděl v křoví a řezal pruty, aby dal na zadek těm, kdo kladou takové otázky.“

„Jak hrozné je štěstí hříšníka! Zde na světě mne, Pane, řež, bij a pal, jak chceš, ale tam na věčnosti mne ušetři.“

„Slzy se prostě někdy musí vyplakat bez ohledu na to, kolik je hodin, či zda se to zrovna hodí – jinak by zůstávaly uvnitř, bodaly a řezaly by tam.“