Všechny emodži
Hry
Citáty
Blog
Home
»
řada
»
Strana 5
Týkající se: řada
„Stálost v lásce je stálá nestálost, s jejíž pomocí se naše srdce po řadě přichyluje ke všem vlastnostem milované bytosti a brzy dává přednost té, brzy oné. A tak není stálost vlastně nic jiného než nestálost vázaná a omezená na týž předmět.“
„Obejít se bez dobrých rad je stejně těžké jako je poslouchat.“
„Oč méně budeš dávati rad, o to více budeš oblíben.“
„Úsudek, rozvahu a radu lze nalézt u starců.“
„Jakou radu může dát ten, kdo ji sám potřebuje.“
„Přítelem je v první řadě ten, kdo nesoudí.“
„Člověk… je v první řadě ten, kdo tvoří. A pouze lidé, kteří spolupracují jsou bratři. A jenom ti jsou živí, kdo v klidu neusedli k nastřádané sklizni.“
„Člověk si rád vyslechne radu, zvláště když ví, že se jí nebude muset držet.“
„Vážený pane,žádáte mne o radu. Přečetl jsem si rukopis Vašeho románu a mohu Vám odpovědně říci: Jezte víc ryb! Obsahují fosfor, který podle mínění lékařů napomáhá rozvoji inteligence. Soudím, že by Vám stačily dvě velryby střední velikosti.S pozdravemMark Twain“
„Rozdávat rady je zbytečné. Moudrý si poradí sám a hlupák stejně neposlechne.“
„Všechny dobré rady dávám dál. Nic jiného se s nimi dělat nedá. Pro toho, kdo je dostane, nejsou přece k ničemu.“
„Dobré rady musíme předávat druhým. Je to ostatně jediné, co se s nimi dá dělat.“
„Nikdy si dobré rady nenechávám pro sebe, ihned je dávám dál. To je taky to jediné, co se s nimi dá dělat.“
„Udílet rady je vždy chybou, ale dáš-li dobrou radu, nebude ti nikdy odpuštěno.“
„Proto jsou svátky tak vzácně nevšední, že v dlouhé řadě dnů, ční mezi všemi…“
„Lehký je šal, když můžeš radám naslouchat.“
„Nemocné štěstí dává zdravé rady.“
„Skutečná hodnota člověka je v prvé řadě určována tím, nakolik a v jakém smyslu se dokázal osvobodit od svého já.“
„Já si myslím, že národní umělec jako takový je titul, o kterém je těžko mluvit, protože národním umělcem může být podle mého názoru, když umřel a když součet jeho práce leží na stole, na stole národa, a národ si tý práce váží, akceptuje ji, uzná, že ten člověk něco pro ně udělal. A pak ten národ může říct ano, toto je náš národní umělec. Ale když se usnáší o národním umělectví skupina žijících spoluobčanů, ať jsou jakýkoliv, tak je to furt jenom osobní mínění té skupiny. A nemá to s národním umělectvím vůbec co dělat. A je to jenom titul, jenom metál, s kterým se dá kupčit. A proto já si myslím, že národní umělectví je spíš taková komická záležitost. (…) Zas na druhý straně uznávám, že lidi, já nerad říkám lid, protože to je taková více méně štampilka dneska, na celém světě, ale lidi to mají rádi, protože je to velice lidský. A taky by nemělo smysl se proti tomu bouřit, nebo to zesměšňovat, protože bych v první řadě zklamal ty, kterým se to líbí, který mi to přejou.“
„Lučebním kamenem pro zjišťování pravosti daného blbce je humor: blbec skutečný nesnáší, když si někdo dělá z blbců legraci. V první řadě to nesnášejí cenzoři.“
Předchozí
1
…
4
5