Týkající se: přizpůsobení

„Ty skutečně beznadějné oběti duševní nemoci najdete mezi těmi, kdo se jeví jako nejnormálnější. Mnozí z nich jsou normální proto, že se natolik dobře přizpůsobili našemu způsobu existence a jejich lidský hlas byl tak záhy po vstupu na svět umlčen, že už ani nebojují, netrpí ani nemají symptomy neurotika. Jsou normální nikoli v tom, co lze považovat za absolutní význam toho slova; jsou normální pouze ve vztahu k těžce nenormální společnosti. Jejich dokonalé přizpůsobení se této nenormální společnosti je měřítkem jejich duševní choroby. Milióny abnormálně normálních lidí, žijících bezstarostně ve společnosti, které by – pokud by to byly plně lidské bytosti – nikdy neměli být přizpůsobeni.“

„Přizpůsobení se jeden druhému není ani tak láska, jako spíše ztráta osobnosti.“

„Poněvadž nás věci vnitřního světa subjektivně ovlivňují tím mocněji, čím jsou nevědomější, je pro toho, kdo chce dosáhnout dalšího pokroku ve vlastní kultuře (a nezačíná veškerá kultura u jedince?) nezbytné, aby působení animy objektivizoval a pokusil se zjistit, jaké obsahy jsou podstatou onoho působení. Tím se přizpůsobí neviditelnému a získá proti němu ochranu. K tomuto přizpůsobení však přirozeně nemůže dojít bez ústupků podmínkám obou světů.“

„Vypadá to, jakoby ti mladí lidé, kteří se musí těžce potýkat s vnějším životem, byli ušetřeni vnitřních problémů, zatímco u těch, jejichž přizpůsobení je z nějakých důvodů snadné, se vyvíjejí sexuální problémy, nebo konflikty související s pocitem méněcennosti.“

„Umění není přizpůsobení se jedné skutečnosti, nýbrž konkurencí s ní vůbec.“