Týkající se: příroda

„Pohled na to, co je v přírodě a umění krásné, vzbudí vzpomínky na ty, které milujeme.“
„Žena je rychle vzbujelým býlím, je to nedokonalý člověk, jehož tělo jen proto rychleji dospívá, poněvadž je méněcennější a poněvadž se s ním příroda zabývala méně… Žena je nepodařený muž.“
„Kos zpívá, květ voní, potok šumí. Poslechneme si, přičichneme si, víme své. Barvy nás potěší a jejich nesourodá sousedství nás nepobuřují. Všechno je na svém místě, bereme to jako dílo přírody a těšíme se tím nebo nad tím dokonce žasneme. Anebo to shledáváme tak samozřejmým, že to ignorujeme.“
„Je to vzácná shovívavost přírody, že nás tak dlouho necháva naživu.“
„Příroda má ve zvyku vymáhat velmi lichvářské úroky.“
„Rozum je jedinný dar, který příroda rozdělila spravedlivě, protože si nikdo nestěžuje, že ho má málo.“
„Nechybíme, následujeme-li přírodu.“
„Co udělají dvě kozy, potkají-li se na uzoučké lávce, která vede přes vodu? Nemohou jít za sebou, nemohou projít vedle sebe, lávka je příliš úzká. Kdyby se začaly trkat, mohly by obě spadnout a utopit se. Co tedy udělají? Přírodou je jim dáno, že si jedna lehne a nechá tu druhou po sobě přejít. Obě tak zůstanou v pořádku. Stejně by se měl chovat člověk k člověku a nechat se spíš pošlapat, než aby se s druhým vadil, přel a vedl boj.“
„Dále, nebude od věci rozlišit tři druhy a, jakoby, stupně ambicí lidstva. První je těch, kteří touží rozšířit vlastní moc ve své rodné zemi, hrubý a zkažený druh. Druhý je těch, kteří usilují o rozšíření moci a vlády své země mezi lidmi. Tento je jistě důstojnější, ač neméně chtivý. Ale pokud člověk usiluje ustavit a rozšířit vládu a panství samotného lidského rodu nad světem, jeho ambice (má-li být zvána ambicí) je bezpochyby celistvější a vznešenější než ty předchozích druhů. Avšak vláda člověka nad věcmi záleží zcela na uměních a vědách. Neboť nemůžeme vládnout přírodě jinak, než jejím posloucháním.“
„Je to tajemství přírody a politiky, že je leckdy bezpečnější změnit spousty menších věcí než udělat jednu větší změnu.“
„Jen řídíce se podle přírody, můžeme si ji podřídit.“
„Než můžeme přírodě poroučet, musíme ji poslouchat.“
„Napněme přírodu, tu špinavou děvku, na skřipec a vyrvěme jí její tajemství.“
„Ne přírodě poroučet, přírodu poslouchat!“
„Příroda se podřizuje jen tomu, kdo se cítí být podřízen jí.“
„Slyšeli jste již o růži, která vyrostla z trhliny v betonu, což dokazuje, že zákony přírody jsou nesprávné – naučila se chodit i bez nohou.“
„Květiny jsou milostným vyjádřením ducha přírody.“
„Všichni jsme jiní – ale sdílíme stejného lidského ducha. Možná se jednou přizpůsobíme lidské přírodě – a přežijeme.“
„Existuje i další forma pokušení, jež skýtá ještě větší nebezpečí. A tím je nemoc zvaná zvídavost … Právě ona nás vede k tomu, abychom zkoušeli a objevovali tajemství přírody, tajemství, která leží mimo naše chápání, která nám nic nepřinesou a která by člověk nikdy neměl toužit poznat.“
„Zázraky se nedějí v rozporu s přírodou, nýbrž s našimi znalostmi o přírodě.“