Všechny emodži
Hry
Citáty
Blog
Home
»
pozornost
»
Strana 2
Týkající se: pozornost
„I známí boxeři jako Joe Louis nebo Sugar Ray Robinson si změnili jméno a nikdo tomu nevěnoval takovou pozornost jako tomu mému. Nebudu tím, čím mě chcete mít vy.“
„Kýros věřil ve správnost poznatku, že vždycky se stanou nejlepšími ti, kteří se přestanou rozptylovat mnoha věcmi a obrátí svou pozornost na činnost jedinou.“
„Bohové vytvořili po zralé úvaze dvojici, které se říká muž a žena tak, aby oba měli ze společného života co největší prospěch. Oba dva musí dávat a přijímat, proto poskytli oběma stejnou měrou paměť i pozornost, stejnou měrou také učinili oba schopné sebeovládání. Protože nemají oba přirozené vlohy k týmž věcem, potřebují tím spíš jeden druhého a jejich spojení se ukazuje ještě užitečnější: na co nestačí jeden, to dokáže druhý.“
„Přítele poslouchej pozorně, když ti radí, ale nejpozorněji, když tě varuje.“
„Přítel mi řekl: „Nepomohl mi žvanil, který mne chtěl rozptýlit přívalem slov, nepomohl mi intelektuál, který filozoficky rozebral můj případ. Pomohl mi hloubavý mlčenlivec, který pozorně vyslechl těch pět nebo šest vět, které jsem někomu chtěl říci…““
„Buď stále pozorný – nic se neopakuje!“
„Čtu knihu zvolna a pozorně, jako bych věděl, že je v ní jedna myšlenka, jedna věta, kterou její autor napsal jen a jen pro mne.“
„Všichni úředníci jsou podrážděni, i když se zdají klidní. Tím ovšem zvlášť trpí právě ti advokátkové…Jedině správné je smířit se s danými poměry. I kdyby bylo možné zlepšit jednotlivosti – to však je nesmyslná pověra –, dosáhlo by se nanejvýš něčeho pro případy budoucí, sobě samému by však člověk nesmírně uškodil, neboť by vzbudil zvláštní pozornost vždy pomstychtivého úřednictva. Jen nevzbudit pozornost!“
„Život je neustálé odvádění pozornosti, jež nedovolí ani, abychom si uvědomili, od čeho to odvádí.“
„Tento střed jsem označil jako bytostné Já. Intelektuálně není bytostné Já nic než psychologický pojem, konstrukce, která má vyjádřit nám nepoznatelné jsoucno, jež jako takové nemůžeme pochopit, protože přesahuje možnosti našeho chápání, jak to vyplývá z jeho definice. Stejně tak dobře by mohlo být označeno „Bůh v nás“. Zdá se, že začátky celého našeho duševního života vyvěrají nerozuzlitelně z tohoto bodu, a zdá se, že k němu směřují všechny nejvyšší a poslední cíle. Tento paradox je nevyhnutelný jako vždy, když se snažíme označit něco, co leží mimo schopnost našeho rozumu. Doufám, že pozornému čtenáři bylo dostatečně objasněno, že toto bytostné Já má společného s já právě tolik jako Slunce se Zemí. Obojí se nedá zaměnit. Stejně tak málo tu jde o zbožšťování člověka anebo o snižování Boha. Co leží mimo náš lidský rozum, je pro něj i tak nedosažitelné. Když tedy použijeme pojem Bůh, tak tím prostě formulujeme jen určitou psychologickou skutečnost, totiž nezávislost a převahu jistých psychických obsahů, skutečnost, která se projevuje v jejich schopnosti mařit vůli, posednout vědomí a ovlivňovat nálady a jednání. Zajisté je možno pohoršit se nad tím, že by nevysvětlitelná nálada, nervózní rozrušení, nebo dokonce neovladatelná neřest byly do jisté míry manifestací Boha. Byla by však právě pro náboženskou zkušenost nenahraditelná ztráta, kdyby se takové, snad i zlé věci měly uměle oddělovat od řady autonomních psychických obsahů.“
„Řekni mi, čemu věnuješ pozornost, a já ti řeknu, kdo jsi.“
„Z velkého množství snů upoutají pozornost ty, které se náhodou vyplní.“
„Člověk, který žije dvojí život, má tykadla. Ví, kam až může zajít, aby nevzbudil pozornost.“
„Život je dlouhá báseň o sedmdesáti zpěvech, nesmírně nudná, plná opakování, vycpávek, žvanění, zdlouhavých popisů a příšerných peripetií, ale stojí za to pozorně je číst, padneme-li čas od času na jediný nádherný verš, který nám seslali bohové docela neočekávaně, bez souvislosti s tím, co předcházelo, i s tím co následuje.“
„Je znakem duševní omezenosti příliš se obírat věcmi, které mají vztah k tělu, jako například mnoho se věnovat tělocviku, mnoho jíst, mnoho pít, mnoho chodit za svou potřebou, souložit. Toto všechno se má dělat jen mimochodem a veškerou pozornost máš obracet k duchu.“
„Nauč se pozorně poslouchat, co říká druhý, a ze všech sil usiluj vcítit se v myšlení mluvícího.“
„Energie proudí tam, kam je věnována pozornost.“
„Stáváme se podobnými jako lidé, kterými se obklopujeme nejčastěji. Vybírejte si pozorně!Ne každá energie je dobrá energie“
„Skuteční hrdinové stejně nejsou lidé, kteří něco dělají, opravdoví hrdinové jsou to, kdo si věcí VŠÍMAJÍ, kdo jim věnují pozornost.“
„„Žít a umřít před zrcadlem“, řekl Baudelaire. Nevěnuje se však dostatečná pozornost onomu „a umřít“.Žít, na to jsou všichni připraveni. Ale stát se pánem své smrti, to není jen tak.“
Předchozí
1
2
3
Následující