Týkající se: posvátnost

„Písmo svaté: Posvátné knihy naší svaté víry na rozdíl od falešných a pohanských rukopisů, na nichž jsou založena všechna ostatní náboženství.“
„Člověk je etický pouze tehdy, pokud mu je posvátný všechen život a pomáhá všemu živému. Náboženství nebo filozofie, která nejsou založena na úctě ke všemu živému, nejsou pravdivým náboženstvím či filozofií.“
„Demokracie má tři nepřátele. Za prvé náboženský fundamentalismus, který nepřipouští jiné než doslovné čtení posvátného textu. Druhým nepřítelem je nacionalismus, který podřizuje svobodu řeči mýtu o společném původu obyvatel státu. Třetím nepřítelem je expert, jehož názor se postupně stává jedinou zárukou legitimity zákonů. Tato redukce legitimnosti zákonů na názor experta ohrožuje dnes demokracii nejvíce.“
„Život je posvátný a každá chvíle v něm je vzácná.“
„Každý okamžik je posvátný.“
„Omyly mají skoro vždycky posvátný charakter.“
„Chyby jsou téměř vždy z posvátného charakteru. Nikdy se je nesnažte napravit. Naopak: odůvodněte je, důkladně se naučte jim porozumět. Teprve potom je možné je sublimovat.“
„Květiny jsou posvátné: mívají nejčastěji tvar slunce, hvězdy, kalicha nebo zvonku – pokud zrovna nemají tvar pantoflíčku, bačkorky, pastuší tobolky, ostrušky, lvího zubu, kosí brady, čapího nůstku, husího jazýčku nebo lopatičky.“
„Být starým je stejně krásný a svatý úkol jako být mladým, učit se umřít a umírat je stejně hodnotná činnost jako každá jiná – za předpokladu, že je vykonávána v úctě ke smyslu a posvátnosti všeho živého.“
„V soli musí být něco posvátného. Je v našich slzách i v moři.“
„Existují čtyři otázky životních hodnot… Co je posvátné? Z čeho je stvořena duše? Za co stojí žít a za co stojí umřít? Odpověď na všechny je stejná. Láska.“
„Kult práce. Pokus zavést nové náboženství. Lopata jako posvátný předmět.“
„Oblast životních zájmů člověka je však daleko širší než oblast životních zájmů zvířat. Člověk musí přežít nejen fyzicky, ale také psychicky. Musí si udržet určitou psychickou rovnováhu, chce-li si zachovat schopnost vykonávat své činnosti správně. Pro člověka má všechno, co je nezbytné k udržení jeho psychické rovnováhy, stejně základní význam jako to, co slouží jeho fyzické rovnováze. Člověk má životní zájem na tom, aby si zachoval svůj základní orientační rámec. Na tom závisí jeho schopnost jednat a koneckonců jeho pocit identity. Když ho jiní lidé ohrožují idejemi, které zpochybňují jeho orientační rámec, zareaguje na ně jako na vážné ohrožení. Tuto reakci si může různě racionalizovat. Řekne třeba, že nové myšlenky jsou od základu „nemorální“, „necivilizované“, „bláznivé“ nebo cokoli jiného, co ho napadne, aby vyjádřil svůj odpor – ve skutečnosti jeho nepřátelské pocity vznikají z toho, že se cítí ohrožený. Člověk nepotřebuje jen orientační rámec, ale také objekty uctívání, které jsou životně důležité pro jeho emocionální rovnováhu. Ať jde o jakékoli hodnoty, ideály, předky, otce, matku, půdu, vlast, třídu, náboženství a stovky jiných jevů, pociťuje je jako „svaté“. Dokonce i zvyky se mohou stát posvátnými, protože symbolizují stávající hodnoty. Jedinec nebo skupina lidí pak reaguje na útok proti tomu, co je „svaté“, se stejnou zuřivostí a agresivitou, jako by šlo o ohrožení života.“
„Jak jedna radost pohltit má druhou? Což nejsouvšechny posvátné a věčné?“
„Vše, co není v lásce posvátný ceremoniál, je zvrhlá orgie těla a ducha.“
„Člověk není pouhý organismus, ale nositel absolutních hodnot. V tomto titulu je posvátný, ať jsou jeho věk, jeho pohlaví, jeho rasa, jeho barva, jeho národnost jakékoliv.“
„Pochválena buď radost a pochválena buď bolest. Obě jsou sestry a obě posvátné. Utvářejí svět a nadnášejí velké duchy. Jsou silou, jsou životem.“
„Někdo tvrdí, že Bůh je láska. Někdo že láska je Bůh. A já říkám, že láska je posvátná.“
„Posvátný cit přátelství je svou povahou tak sladký, trvalý, věrný a trpělivý, že může vydržet celý život, ovšem kromě okamžiku, kdy přítel požádá o půjčení peněz.“
„Posvátný cit přátelství je tak sladké a stálé a loajální a trvalé povahy, že vydrží po celý život, pokud nejde o peněžní půjčku.“